Karel Pacner

novinář, který píše i knihy, nyní na odpočinku

knihy

16.05.2020 KNIHY – CELKOVÝ PŘEHLED

Když jsem napsal při tři kapitoly knihy o kosmonautice, nabídl jsem je nejprestižnějšímu nakladatelství v zemi Čs. spisovateli. Odpověděli: „Dopište rukopis!“ Lektor neměl k rukopisu o 550 stranách žádné připomínky.
První moje kniha Na obou březích vesmíru vyšla v říjnu 1968, měla 450 stran, náklad 8 000 ks, cena 25 Kčs. Před Vánocemi mě volal Dušan Havlíček, který sloužil na tiskovém oddělení ÚV KSČ: „Máš průser. Z tvé knihy čtou na pokračování ve Svobodné Evropě.“ Po Novém roce Dušan emigroval do Švýcarska, vzal s sebou mou kolegyni Duňu, se kterou se oženil. Soudruzi měli jiné starosti, než aby mě popotahovali kvůli Svobodné Evropě.
Od začátku jsem dával číst rukopisy svých knih bratrovi Mirkovi. Občas měl připomínky, ale málo – snažil jsem se psát pro čtenáře od 15 do 90 let. Kolumby vesmíru a Kosmonauti 20. století jsem testoval i na synovci Petrovi, když mu bylo asi 14 a 17 let.
*
Předtím, než jsem odletěl do USA na start prvních lidí na Měsíc, chtěl jsem se dohodnout s některým nakladatelstvím o knize. Jirka Sixta, který řídil v MF knihy o vědě, mi řekl: „Takový titul by nám svazáci neschválili. Imperialisté na Měsíci!“
Bratr Mirek, který byl výtvarníkem v Albatrosu, se zeptal tam. „Ano, bereme, napište to.“ Když jsem se vrátil a Husákova normalizace přituhovala, zeptal jsem se: „Opravdu ten rukopis chcete?“ – „Ano, chceme.“
Rukopis jsem odevzdal před Vánocemi 1969. Po Novém roce mě řekli: „Bereme, nemáme žádné výhrady. Ale pasáže o Dienstbierovi musíme škrtnout. Z politických důvodů ho vyhodili z rozhlasu.“ Podvolil jsem se. Jirkovi jsem se omlouval, ten mávl rukou.
Název reportáže o Apollu 11 …a velký skok pro lidstvo vymyslel Mirek. Byl jsem rád, uvažoval jsem o racionálnějším názvu, tohle bylo snové, vzdušnější, lepší. Albatros počítal s nákladem 24 000 ks, ale směl vydat jenom 15 000 ks. Třebaže bylo před prázdninami, kniha se rychle vyprodala. Šel jsem za šéfredaktorkou Věrou Adlovou, aby udělali dotisk. Na to nebyli zvyklí, spíš druhé vydání. Mám si vyšlápnout o poschodí výš, kde sedí pán z ministerstva kultury, který má na starosti knihy, abych se s ním o tom domluvil. Úředník, kterého jsem neznal, souhlasil. Nakladatelství počítalo nejméně se 30 000 ks, aby hodně vydělalo, ale smělo vyrobit jenom 19 000 ks. Stran 240 za 18 Kčs.
Tato kniha je moje srdeční záležitost. Kdybych nenapsal nic jiného, byl bych spokojen. Také jsem to bral jako poděkování za penicilín, tento dar od amerických vojáků, který mě v létě 1945 zachránil život.
Často se setkávám s lidmi, kteří mně za tuto knihu děkují. Dodnes. Takový ohlas jsem nečekal. Když jsem mluvil na podzim 2019 s jedním známým filmovým režisérem, řekl mi, že jeho otec má Velký skok na nočním stolku dodnes.
K 50. výročí Apolla 11 vydal Albatros třetí vydání této knihy ve stejném formátu a grafické úpravě jako předcházející. Náklad 2 500 ks.
*
V roce 1976 vyšla kniha Kolumbové vesmíru – název opět s bráchovým přispěním. Jsou to příběhy lidí okolo raketové techniky a kosmonautiky. Náklad 25 000 ks, stran 450, 30 Kčs.
Kniha se rychle vyprodala. Počítalo se s druhým vydáním a s cenou nakladatelství MF. Ale protože jsem odmítl napsat do Rudého práva dopis odsuzující Chartu, obojí zrušili a někteří stalinisté začali usilovat o můj vyhazov z redakce.
O rukopis požádalo bratislavské nakladatelství Obzor. Vyšla tam doplněná o kapitolu o Vladimíru Remkovi v 1980, 10 000 ks za 33 Kčs.
V létě 1975 se na oběžné dráze setkaly americká a sovětská kosmická loď – projekt Sojuz-Apollo. Napsal jsem o tom knihu Sojuz volá Apollo pro Albatros. České nakladatelství začalo více spolupracovat s bratislavským protějškem Mladé léta. Musel jsem odevzdat dva rukopisy – druhý poslali k překladu na Slovensko. Vyšlo v 1976, 120 stran, náklad 22 000 ks, cena 18 Kčs. Na Slovensku 5 500 ks.
Stejně dopadla i kniha Hlavní konstruktér v 1977. V Čechách 360 stran, 15 000 ks za 26 Kčs. Na Slovensku 5 000 ks.
*
Štvaly mě výmysly Erika von Dänikena a Ludvíka Součka o návštěvách mimozemšťanů v dávných dobách. Pokusil jsem se napsat realistický pohled na hledání kosmického života a kosmických civilizací. Jirka Sixta mi řekl: „Tohle by nám svazáci neschválili. Je to pro ně přílišná fantazie.“
V Albatrosu vládl fantasta Souček, ten by to také smetl ze stolu.
Zmínil jsem se o tom Mirkovi Drápalovi, zeťovi mého bratrance Milana Calábka. Mirek byl v nakladatelství Práce. Řekl: „Půjč mi ten rukopis.“ Za několik týdnů přišel s novinkou: „My ti tu knihu vydáme.“
Vyšla ve velkém formátu s barevnými fotkami jako Hledáme kosmické civilizace. Název jsme vymysleli během diskuse v nakladatelství. Vyšla 1976, 290 stran, náklad 39 000 ks za 50 Kčs. Byla to první kniha u nás, která pojednávala o životě v kosmu. Čtenáři ji rychle vykoupili, nakladatelství počítalo s dalším vydáním. Ale zarazil ho šéfredaktor Jaroslav Šimůnek, syn místopředsedy vlády. Vzhledem k nákladu jsem měl dostat honorář přes 100 000 Kčs a on si nechal zjistit, že nejsem v KSČ, a proto požádal právníky, aby prozkoumali možnost ho snížit. To samozřejmě nešlo.
Mezitím připravil Obzor slovenský překlad. První vydání 10 000 ks, druhé 20 000 ks. Také vyšla v Bulharsku.
*
Ředitel nakladatelství MF mě požádal, abych napsal knihu o prvním čs. kosmonautovi Vladimíru Remkovi. Zaletěl jsem kvůli tomu do Moskvy, kde starý kamarád Michail Rebrov dodal některé technické podrobnosti. Počítal jsem s tím, že tam zařadím podrobné informace o čs. přínosu kosmickému výzkumu. Potom se začaly dít okolo mne věci, kterým jsem nerozuměl. Musel jsem přibrat jako spoluautora Otu Dufka z Obrany lidu, který byl na startu na Bajkonuru. Přišel zákaz nás označit za autory, tak to nakladatelství obešlo fíglem.
Kniha Devět dnů kosmických vyšla na podzim 1978. O výhradách nepadlo ani slovo. Dostal jsem za ni cenu nakladatelství MF. Náklad neznám, možná 5 000 ks. Míša Rebrov zatím sepsal ruskou knihu o Remkově letu s použitím mých textů.
*
V tiskovém středisku projektu Sojuz-Apollo v létě 1975 v Moskvě se optimisticky mluvilo o společné cestě na Mars. To mě podnítilo k napsání knihy Cesta na Mars 1998–1999. Letovou dráhu a některé další věci vypočítal kamarád RNDr. Antonín Vítek, hlavní lékařsko-biologické problémy jsem řešil s dalším kamarádem MUDr. Milanem Morávkem. Vítek s bochemikem RNDr. Ladislavem Pivcem vymysleli marsovský život, který jsem nazval Xantipa. Rukopis konzultovalo a přečetlo dalších 14 vědců z nejrůznějších oblastí. Aby se věda dala strávit, vymyslel jsem řídký příběh o výpravě dvou planetoletů na Mars, nejsem však prozaik.
Znalci zařadili knihu do tzv. hard-scifi. Má bohatou ilustrační přílohu. Vyšla v 1979, 21 000 ks, 170 stran za 22 Kčs. Slovenské vydání 9 000 ks.
Pustil jsem se do budoucnosti. Pomocí studií v odborných časopisech a získaných od západních manažerů a konstruktérů jsem napsal rukopis o 700 stranách. Nakladatelství MF ho rozdělilo: Města v kosmu, 1986, 400 stran, náklad 30 000 ks za 34 Kčs. Polidštěná Galaxie, 1987, 330 stran, náklad 25 000 ks za 24 Kčs. Slovenské vydání v jednom dílu, velký formát, 1989, náklad 15 000 ks.
S Albatrosem jsem jezdil na besedy se čtenáři, často se školními dětmi. Na základě jejich otázek jsem napsal knihu Kosmonauti 20. století – základní přehled o kosmonautice pro děti s bohatými ilustracemi. Vyšla 1986, 140 stran textu a barevná příloha, náklad 25 000 ks, cena 26 Kčs.
*
Nakladatelství Panorama mě požádalo o další knihu o mimozemšťanech. Poselství kosmických světů, což byl pitomý název vymyšlený v redakci, vyšlo 1987, 500 stran, náklad 35 000 ks, cena 27 Kčs.
Odkrytá tajemství UFO vydal kolega v narychlo zřízeném nakladatelství, které se rozpadlo, a on zmizel. Vyšlo 1991, 300 stran, náklad asi 3 000 ks. Ale to je všechno, co o tom vím. Dostal jsem jenom zálohu, žádné konečné vyúčtování.
*
Od 1969 jsem sbíral informace o atomové špionáži. Prostřednictvím Meziknihovní výměnné služby jsem si objednával na toto téma knihy, které by mně při běžné prohlídce na letišti zabavili (Soviet Atomic Spies, atd.), z nich jsem si nechával xeroxovat stovky stránek. Rekord: 25 let sbírání podkladů s nejistotou, jestli je vůbec někdy využiju. V 1994 jsem vydal knihu Atomoví špioni – 490 stran, náklad 8 000 ks, 86 Kčs. Značně doplněné vydání pod názvem Atomoví vyzvědači mělo v Albatrosu v 2007 velký formát, 410 stran, náklad asi 10 000 ks.
*
Snaha Sovětů o vysazení prvního člověka na Měsíc nevyšla, prvenství získali Američané, v SSSR to bylo státním tajemstvím. Třebaže jsem o tom ledacos slyšel, až v 1989 se vynořila první fakta o tomto neúspěšném projektu. Knihu Tajný závod o Měsíc jsem vydal v 1996, předmluvu napsal Jiří Dienstbier. Text 320 stran, několik barevných příloh, náklad 6 000 ks, cena 288 Kč. Dva ze tří majitelů nakladatelství vytunelovali, musel jsem se spokojit jenom se zálohou na honorář.
Nové vydání, které jsem mohl díky nově odtajněným materiálům důkladně přepsat, vyšlo v 2017 ve velkém formátu v Albatrosu. Stran 390 s množstvím fotek plus dvě barevné přílohy. Náklad 3 500 ks.
*
Předsedkyně Akademie věd Helena Illnerová mě požádala, abych připravil knihu k 10. výročí vzniku české AV. Termín byl vražedný, přizval jsem k tomu kolegyně Libuši Koubskou a Šárku Spevákovou. Příběhy české vědy vyšly v 2002, nakladatelství Academia, stran 230, náklad neznám. Prof. Rudolf Zahradník, který českou Akademii zakládal, poslal všem třem autorům děkovný dopis.
Osudové okamžiky Československa vyšly ve čtyřech vydáních: V 1997 náklad v Themisu 5 000 ks, v 2001 v Albatrosu 20 000 ks, v 2012 v Bráně 3 000 ks, v Abatrosu v 2018 4 000 ks. Každé vydání jsem doplňoval o nové informace, od prvního vydání přibylo asi 100 stran textu.
*
V 1993 mě požádal producent ČT Karel Hynie, abych připravil podklady pro dokumentární seriál o čs. špionáži. Ponořil jsem se do studia pramenů, některé události pro mne ředitel civilní rozvědky ÚZSI Olda Černý (kamarád mého bratra z nakladatelství Albatros, kde oba pracovali) a ředitel vojenského zpravodajství Andor Šándor odtajnili, ale byl to zlomek. Při cestách do Rakouska a USA jsem získal unikátní informace. Příprava seriálu se protáhla na 10 let. Zpracování vybraných příběhů se stalo námětem pro 19 hodinových dokumentů České televize, přitom Hynie počítal původně s 5–6 díly. Vysílání Československo ve zvláštních službách proběhlo v 2002 na ČT 2, později asi dvě reprízy. Texty vyšly ve 4 dílech ve stejném roce, nakladatelství Themis, náklady okolo 4 000 ks, rozsahy 530–690 stran.
*
Podnět ke knihám o událostech ze světové špionáži mně daly noviny. V létě 2001 jsem napsal seriál 10 příběhů vyzvědačů do MF Dnes a za půl roku se ozvala v telefonu nějaká paní s otázkou: „Kdy to vyjde knižně?“ Když jsem se k rukopisům vrátil, bylo mi jasné, že se musím na všechny události podívat mnohem důkladněji, než stačilo pro noviny. Když jsem přinesl asi 500 stran rukopisu do Albatrosu, chtěli, abych z něho udělal dvě knihy. První díl byl v podstatě hotový, ke druhému – o studené válce – jsem dopsal další kapitoly.
Velké špionážní operace – První a druhá světová válka – vyšla 2003, větší formát stran 230, náklad si nepamatuji, možná až 8 000 ks.
Velké špionážní operace – Studená válka – vyšla 2004, větší formát, stran 290, náklad si nepamatuji, možná až 8 000 ks.
Dosud u nás vycházely knihy o světové špionáži od sovětských autorů a od V. P. Borovičky, který byl spjatý s ÚV KSČ, které líčily „hrdinné protiimperialistické rozvědčíky“ a „špinavé vyzvědače Západu“. Mé knihy byly bez ideologie a zamlčování, popisoval jsem příběhy podle odtajněných archivů a svědectví.
Nové doplněné vydání v nakladatelství Daranus mělo tři díly v letech 2013, 2014 a 2015. Náklady okolo 3 000 ks.
Týdeník Instinkt, který vedla Marcela Pecháčková, potřeboval nějaký seriál. Domluvil jsem se, že bude o vyzvědačích. Pak Marcela urgovala: „Kdy dodáš ty vyzvědačky?“ Soustředil jsem se tedy na ženy. Vyšlo 13 pokračování, ale mne tohle téma tak zaujalo, že jsem napsal příběhy desítek špionek. Po domluvě s nakladatelstvím Brána jsme rukopis rozdělili na dva díly. Vyzvědačky pod rudou hvězdou vyšly 2005, Královny špionáže 2006, náklady neznám.
V 2017 vydalo nakladatelsví Daranus Slavné vyzvědačky obou světových válek. Náklad neznám.
Dlouho jsem se chystal na kosmickou špionáž, protože zprávy o tom, co se dá vidět z výšek okolo 400 km, jsou fantazií: čísla na tabulkách aut, hodnosti na kabátech vojáků, atd. Kosmičtí špioni vyšli v 2005, stran 280, odtajněné černobílé a barevné snímky ze špionážních družic, náklad asi 5 000 ks.
*
Cítil jsem potřebu vrátit se ke Kolumbům vesmíru, kterou jsem pracně sepisoval v 70. letech. Dnes byl o životních osudech kosmonautů/astronautů a raketových konstruktérů plný internet. Takřka celou knihu jsem musel přepsat. Ale stránek rukopisu nezřízeně přibývalo, se šéfredaktorem Paseky Vláďou Pistoriusem jsem se domluvil na dvou dílech.
Kolumbové vesmíru, 1. díl Souboj o Měsíc, vyšel 2006. Velký formát, stran 400 plus barevné přílohy. Náklad 3 000 ks.
Kolumbové vesmíru, 2. díl Souboj o stanice, vyšel 2007. Velký formát, stran 430, pouze černobílé fotografie. Náklad 2 000 ks.
*
Měl jsem pocit, že máme věhlasné lékaře, ale málo se o nich píše. Domluvil jsem se s Martinou Riebauerovou a v 2007 jsme v Bráně vydali Rytíře lékařského stavu. Stran 280, náklad 3 000ks.
Spolu s dalšími kolegyněmi jsme ještě napsali Významní čeští lékaři, 2008, stran 205, a Elita české medicíny, 2010, stran 250. Náklady neznám. Vzhledem k tomu, že majitel Brány nevěnoval těmto knihám velkou pozornost a málo se prodávaly, jsme od dalších plánovaných dílů odstoupili.
Od začátku 90. let jsem pátral po vědcích, kteří kvůli komunismu odešli do zahraničí, kde se prosadili, a pořizoval jsem s nimi rozhovory. Domluvil jsem se s Františkem Houdkem a Libuší Koubskou a napsali jsme 30 jejich příběhů do knihy Čeští vědci v exilu, nakladatelství Karolinum. Menší formát, vyšla 2007, 360 stran, náklad neznám, okolo 2 000 ks.
*
K 50. výročí kosmonautiky jsme psali s Antonínem Vítkem seriál do iDnes/Technet. Nakonec jsme ho přepracovali do knihy Půlstoletí kosmonautiky. Vyšla 2008, nakladatelství Epocha, náklad asi 3 000 ks, stran 470, obsáhlá barevná příloha. Náklad neznám.
V knize Češi v kosmu jsem shrnul kompletní českou a zčásti i slovenskou účast na výzkumu vesmíru. Vyšla 2011, Academia, malý formát, stran 190, náklad neznám.
Při psaní o atomových špionech druhé světové války jsem občas zakopával o vyzvědačích v dobách pozdějších. Napsal jsem knihu Atomoví vyzvědači studené války, vyšla 2009, Epocha, stran 500, snímky v textu.
*
Nakladatelství Albatros mě při oslavě sedmdesátin v březnu 2006 požádalo, abych napsal další Osudové okamžiky – knihkupci mají zájem. Už několik let jsem sbíral podklady k historii 20. století. Pustil jsem se do psaní Osudových okamžiků XX. století. Nejdůležitější bylo vybrat klíčové okamžiky, okolo kterých se to mělo rozvíjet, konzultoval jsem to s několika historiky. Nakonec jsem je určil. Postupoval jsem podle stejného vzorce, podle jakého jsem koncipoval Československo. Psal jsem pomalu, dával jsem si mezi jednotlivými kapitolami oddech, abych nad nimi získal nadhled. Ondřej Müller mě občas urgoval. Posílal jsem mu jednotlivé hotové kapitoly, neměl žádné připomínky.
Kniha vyšla 2011. Velký formát, stran 700, náklad 3 000 ks. V 2018 ji vydal Albatros podruhé, bez změn a doplňků, náklad 1 500 ks.
Měl jsem pocit, že studenti postrádají stručné profily lidí, kteří ovlivnili 20. století. Proto jsem napsal Osudová třináctka – Státníci, diktátoři a zločinci, kteří formovali 20. století. Vyšla v 2012 v Bráně a nové vydání v 2019 v Albatrosu pod názvem Státníci a zločinci XX. století. Náklad 2 500 ks
Při sbírání podkladů pro XX. století jsem nacházel spoustu drobných příběhů. Napsal jsem tedy Doteky dějin – Neobvyklý pohled do zákulisí moderní historie. Vyšly 2012. Příští rok následovaly Další doteky dějin – Neobvyklý pohled do zákulisí moderní historie. A v 2014 Nevšední doteky dějin. Náklady 2 000 ks až 1 200 ks. V 2018 vydal Albatros pro Levné knihy dotisk Doteků dějin.
*
Po vydání knihy Češi v kosmu mě pozval na oběd ředitel Academia Jiří Padevět. Nabídl mě, abych vydal paměti. Vyrazil mě tím dech. Od 1968 jsem si sepisoval pro sebe nejrůznější události, rozmnožoval jsem je pro příbuzenstvo a dával na svou webbovou stránku. Do budoucnosti jsem počítal s vydáním soukromé knihy u synovce Petra, který má grafické studio.
Opravdu by to zajímalo širší veřejnost? Debatoval jsem o tomi s bratrem. Nakonec jsem se pustil do psaní. Kniha vyšla jako Život novináře aneb „To je ten, co byl na startu Američanů na Měsíc“ v 2012. Stran 450, náklad neznám.
Měl jsem rozpracované příběhy někerých kamarádů a známých. Jako doplněk k memárům vyšly v Academii Lidé v mé paměti v 2014. Stran 470, náklad neznám.
*
Předseda Akademie věd Jiří Drahoš mě požádal, aby připravil knihu ke 20. výročí Akademie. Hvězdy vědeckého nebe vyšly v Academii 2013. Přispěli do ní Eva Bobůrková, Marina Hužvárová, Ivana Karásková, Libuše Koubská a Josef Tuček. Závěrečné shrnutí v angličtině. Stran 330, černobílé a barevné fotografie v textu. Náklad neznám.
V sobotu 18. listopadu 1989 jsem přestal psát knihu o vynikajících vědcích 20. století. Měl jsemjich hotových 6-8, přesně už to nevím. Po 20 letech jsem si uvědomil, že bych se mohl k tomuto tématu vrátit. Navíc na internetu byla spousta zajímavých a věrohodných informací o těchto lidech. Nabídl jsem napsané příběhy Padevětovi. Budou to zřejmě tři díly. Odpověď mě zmrazila: „To by nemělo obchodní úspěch.“ Zkusil jsem Albatros. Za hodinu jsem dostal dotaz od Ondřeje Müllera: „Kdy dokončíte rukopis prvního dílu?“ Nádherný název vymyslel opět brácha.
Géniové XX. století, díl první vyšly 2015, stran 430. Úvod napsal Jiří Grygar. Před Vánocemi 2015 se 3 000 ks rychle vyprodalo, dotisk 1 000 ks proběhl v únoru.
Géniové XX. století, díl druhý vyšel 2016, stran 500. Úvod napsal Václav Pačes. Náklad 2 250 ks.
Géniové XX. století, díl třetí vyšel 2017, stran 570. Úvod napsal Jan Pirk, závěrečnou úvahu Petr Neužil. Náklad 2 000 ks.
Tyto tři knihy obsahovaly portréty šesti desítek vědců a inženýrů.
*
Měl jsem v obálkách zase mnoho podkladů k dalším knihám o špionáži. Přemýšlel jsem o tom, jak je přitažlivě podat čtenářům, a přitom přijít s novými pohledy.
V 2015 vyšli Velmistři špionáže. Jsou to osudy 14 nejznámějších šéfů tajných služeb 20. století. Stran 440 stran, náklad 3 700 ks.
O rok později následovaly Podivné špionážní hry. Jsem šťastný, že se mě tam podařilo rozbít některé falešné iluze o „hrdiných sovětských rozvědčících“. Stran 380 stran, náklad 2 000 ks.
Někteří špioni končí životy v žalářích, na popravištích, odstřelením či zmizením. Hořké konce vyzvědačů vyšly 2019. Stran 440 stran. Náklad 2 200 ks.
*
Kosmonauti se často dostávají do kritických situací, kdy jim jde o život. Pokud je to technicky možné a oni dostatečně vycvičení, zvládnou to. Nicméně takřka dvě desítky už jich zahynulo. V 2018 jsem vydal v Albatrosu Kosmonauti na pokraji smrti. Velký formát, stran 440. Náklad 3 000 ks.
*
Od listopadu 1991 píšu známým a kamarádům na Západě zprávy o stavu republiky. Nakonec se to ustálilo na čtvrtletní periodicitě. Když jsem se o tom zmínil své redaktorce v Albatrosu Ireně Tatíčkové, chtěla si je všechny přečíst. A potom mě začala přesvědčovat, abychom je vydali knižně. Bránil jsem se – měl jsem pocit, že to nemůže širší veřejnost zajímat. Nakonec mě Irena přesvědčila. Nezajímavý text potřebuje doprovod laskavých karikatur. Řekl jsem Jirkovi Slívovi a on je dodal. Teprve při korekturách jsem dal Ireně za pravdu, ve vývoji republiky jsem objevil zajímavé charakteristiky. Kniha Čtvrtstoletí republiky – Kronika naší nejnovější historie vyšla 2018. Velký formát, stran 730. Náklad 3 000 ks.
*
Vím o dvou čítankách pro 4. třídu základní školy, kde jejich autoři vytáhli z mých knih zajímavý příběh a přetiskli je.
*
V srpnu 2020 jsou v plánu Konstruktéři raketového věku. I to je, stejně jako Kosmonauti na pokraji smrti, pohled na kosmonautiku z jiného úhlu. Jsou to příběhy raketových inženýrů minulého i tohoto století. Podařilo se mě získat potvrzení sovětské krádeže informací o americkém space shuttle pro Buran, našel jsem příběh stavbyvedoucího stanice ISS a sepsal jsem život všestranného inspirátora Elona Muska.
V říjnu mají vyjít Českoslovenští vyzvědači (3 svazky v jedné krabici). Když vyšel zákon o odtajnění archivů civilní a vojenské rozvědky, rozhodl jsem se k této problematice vrátit. Základem mého uvažování bylo Československo ve zvláštních službách. Z něho jsem vybral nejzajímavější příběhy a požádal jsem o odtajnění vybraných lidí. Další tipy jsem našel v historických časopisech a na některé špičkové mě upozornil Radek Schovánek, který má spisy StB důkladně prostudované.
V Archivu bezpečnostních složek jsem strávil asi 80 hodin nad papírovými spisy. Kromě toho mě dali 26 DVD, na kterých byly v elektronické podobě další spisy. Nad nimi jsem doma u počítače prožil stovky hodin, možná 500, možná 1 000. Byl to nejrozsáhlejší průzkum archivů, jaký jsem kdy dělal. Divím se, že žádný renomovaný historik se o to nepokusil.
*
Podklady k jednotlivým knihám shromažďuji dlouhodobě. Už 10 let dávám dohromady články a studie o návratu lidí na Měsíc a let na Mars. Když to bude hodně brzy, tak knihu Měsíc základnou pro Mars (těžkopádný název, musím vymyslet něco lepšího) vydám v 2015. Nejméně 20 let schraňuji podklady pro Najdeme kosmické civilizace?, se kterou počítám na 2024. Přibližně stejnou dobu sbírám informace ke knize Minuty do atomové půlnoci (hrozby třetí světové války), kterou nabídnu na 2023.
Karel Pacner
16. 5. 2020
nahoru | zpět

ed2006-2012 © kuks