Karel Pacner

novinář, který píše i knihy, nyní na odpočinku

knihy

31.12.2011 Moje knihy a televizní seriály

Když jsem se zakousl do kosmonautiky, uvědomil jsem si, že bych se měl pokusit přibližovat tuto techniku obyčejným lidem pomocí příběhů lidí, kteří to dělají. A tak jsem se pokusil napsat několik kapitol knihy a poslal jsem ji do nakladatelství Československý spisovatel. Kupodivu, za několik týdnů jsem dostal odpověď, abych to dopsal. Dopsal jsem to, rukopis měl přes 500 stránek, ale dostal ho k redigování pan Josef Vohryzek, který mi řekl, že nemusím nic krátit. A v podstatě žádné připomínky neměl.

25.10.2011 ČEŠI V KOSMU

Na tuhle knihu jsem pomýšlel už dávno. Shrnul jsem v ní všechno, co čeští (a zčásti i slovenští) vědci dělali při výzkumu vesmíru, zvláště pak pomocí družic a automatických sond. Myslím si totiž, že tihle odborníci mají velkou zásluhu na tom, že česká věda má ve světě zvuk.

18.06.2011 OSUDOVÉ OKAMŽIKY XX. STOLETÍ

OSUDOVÉ OKAMŽIKY XX. STOLETÍPět jsem dával dohromady knihu Osudové okamžiky XX. století. Na přání nakladatelství Albatros vlastně navazuje na Osudové okamžiky Československa. Když měo ni požádali, věděl jsem, čím chci začít a čím chci skončit: rusko-japonskou válkou a vstupem naší republiky do NATO. Ostatní kapitoly jsem dlouho zvažoval, domlouval se na nich s několika historiky. Říkal jsem si, že knihu musím koncipovat tak, že jedna událost vyvolává další.

22.12.2010 ELITA ČESKÉ MEDICÍNY, díl druhý

Význační čeští lékaři



V pátek 17. prosince 2010 jsme v kavárně knihkupectví Academia na Václavském náměstí v Praze pokřtili druhý díl naší knihy o předních českých lékařích. Úvodní slovo měl profesor Vladimír Beneš nejstarší, který o každém lékaři, o němž jsme psali, pronesl pár vřelých slov. Moc se nám všem líbilo, když doporučil, aby někde vzniklo město Pilkov - na počest prof. Pilky, díky němuž se pomocí umělého oplodnění narodilo u nás na čtyři tisíce dětí.

10.12.2008 VÝZNAČNÍ ČEŠTÍ LÉKAŘI, díl první

Když jsme loni psali s Martinou Riebauerovou knihu RYTÍŘI LÉKAŘSKÉHO STAVU, uvědomovali jsme si, že jsou u nás desítky, možná i stovky lékařů, které můžeme počítat mezi elitu. Některé známe z novin, z televize a rozhlasu, výjimečně některého z nich užene novinář a pořídí s ním knihu rozhovorů. Avšak ucelenější představa o těchto lékařích chybí.
Proto jsme se s majitelem nakladatelství Brána dohodli, že spolu s dalšími autory připravíme nejméně tři knihy příběhů českých lékařů, kteří dnes patří k elitě svého stavu. Současně uděláme rozhovory s jejich nejlepšími žáky, nástupci či zástupci. A naše hlavní hrdiny požádáme, aby se zamysleli nad budoucností svých oborů – deset let, to je obzor, na který už všichni vidí prostřednictvím odborné literatury, zatímco padesát let je budoucnost, nad níž se mohou beztrestně zasnít.

28.12.2007 ČEŠTÍ VĚDCI V EXILU – tři kapitoly ve zkrácení

Asi půldruhého roku jsme s Františkem Houdkem a Libuší Koubskou připravovali knihu ČEŠTÍ VĚDCI V EXILU. Jsou to příběhy třiceti odborníků ze všech možných oborů, kteří opustili Československo před nacisty anebo komunisty, případně je na počátku 20. století vyhnala za oceán bída anebo zvědavost.
Pět z těchto příběhů jsme ve zkrácení otiskli v listopadu 2007 v MF Dnes. Tři tady přetiskuji.

05.10.2007 RYTÍŘI LÉKAŘSKÉHO STAVU – výňatky ze dvou kapitol

RYTÍŘI LÉKAŘSKÉHO STAVU – výňatky ze dvou kapitolSpolu s Martinou Riebauerovou jsme napsali příběhy čtrnácti předních českých lékařů, kterým Česká lékařská komora udělila titul „Rytíř lékařského stavu“ . Tyhle příběhy jsme psali s chutí – jsou to příběhy lidí, kteří věnovali celý svůj život jiným lidem, svým pacientům. Přitom nás udivilo, jak všechny tyhle vynikající kapacity komunistický režim utiskoval – přesto, že je potřeboval.
Tady jsou dva zkrácené příběhy, které ještě v dalším zkrácení vyšly v MFD.

11.12.2006 ATOMOVÍ VYZVĚDAČI - úryvky

ATOMOVÍ VYZVĚDAČI - úryvky

ÚVODEM: MUZEUM NEJSTRAŠNĚJŠĺCH ZBRANĺ



„1943 Úřadovna Santa Fe 1963
Vědecké laboratoře Los Alamos
Kalifornské univerzity
Všichni muži a ženy, kteří pracovali na první atomové pumě, prošli tímto portálem ke své tajemné práci v Los Alamos. Plod jejich sedmadvacetiměsíčního úsilí, zbraň, která ukončila druhou světovou válku, byl jedním z největších vědeckých činů všech dob...“

Stál jsem na malém čtvercovém nádvoříčku domu číslo 109 v ulici East Palace a četl jsem tabulku na stěně vedle dveří. Bylo horké léto 1969, z otevřených oken cestovní kanceláře klapaly psací stroje a v protějších oknech krámku s mexickými turistickými proprietami vybíraly zákaznice pestré šátky.
Ano, z tohoto zastrčeného koutku hlavního města amerického státu Nové Mexiko odcházeli slavní fyzici, ochuzeni o své tituly a ukryti pod všedními pseudonymy, na „Kopec“, aby tam zkonstruovali „věc“, která nakonec změnila klima tohoto světa.

11.12.2006 KOLUMBOVÉ VESMÍRU – 2. SOUBOJ O STANICE - úryvky

KOLUMBOVÉ VESMÍRU – 2. SOUBOJ O STANICE - úryvky

Úvodem: TRIUMF PORAŽENÝCH



„Víte, kdo zavinil, že jsme nepřistáli na Měsíci jako první my?“ snaží se rozehnat tísnivé ovzduší po skončení televizní reportáže z vycházky Neila Armstronga a Edwina „Buzze“ Aldrina po Měsíci generál Ťulin v létě 1969. „Kvůli Čertokově chybě,“ žertuje na účet náměstka hlavního konstruktéra dálkových raket. „V roce 1945 měl vyfouknout von Brauna Američanům, ale jemu se to nepodařilo.“

11.12.2006 KOLUMBOVÉ VESMÍRU – 1. SOUBOJ O MĚSÍC - úryvky

KOLUMBOVÉ VESMÍRU – 1. SOUBOJ O MĚSÍC - úryvky

Úvod: I BAROMETR POLITICKÉHO STAVU SVĚTA



Ve středu 12. dubna 1961 v 9.07 hodin moskevského času startuje první kosmonaut světa – jmenuje se Jurij Gagarin. Americký radar v Turecku zaznamenává v 1.07 východoamerického času vypuštění rakety SS-6 ze základny v Ťuratamu. O 13 minut později zjišťuje stanice radiotechnické špionáže Shemya na jednom ze dvou malinkých ostrůvků Shemichi na Aleutských ostrovech vypuštění člověka. Po pěti minutách odesílá šifrovanou zprávu do Washingtonu.
Službukonající generál v Pentagonu telefonuje v 1.30 tuto informaci vědeckému poradci Bílého domu profesoru Jerome Wiesnerovi. Ten ji okamžitě sděluje tiskovému mluvčímu prezidenta Pierru Salingerovi. Od vypuštění Gagarina uplynulo 23 minut.

nahoru | celkem: 19 | stránek: 2 | «<12>»

ed2006-2012 © kuks