Karel Pacner

novinář, který píše i knihy, nyní na odpočinku

kamarádi odcházejí

28.03.2007 „Hříšňák“ se ani nerozloučil

Jsou lidé, kteří odcházejí náhle a bez rozloučení. Dneska jsem se dočetl, že včera ráno zemřel Pavel Hříšný, známý jako Frýbort, autor Veksláka a dalších kriminálních příběhů z našeho života osmdesátých a devadesátých let.

„Hříšňák“ se ani nerozloučil-1„Hříšňák“, jak jsme mu říkali, přišel do redakce víkendové přílohy Mladé fronty hned na začátku sedmdesátých let. Před tím studoval v Polsku a po sovětské okupaci se tam už nevrátil. V létě 1968, kdy mu bylo dvaadvacet, působil ve východočeském deníku a zřejmě tam velice hlasitě zlobil místní bolševiky. Když totiž nastoupil do MF, královéhradecký krajský výbor KSČ proti jeho existenci několikrát protestoval, podrobnosti nevím. Normalizační šéfredaktor Libor Bartla ho však hájil – důvody neznám, možná ho bral jako nezralého kluka, který za to, co dělal, ani nemohl, svedli ho starší a zkušenější. Pavel se brzy oženil a přitom si vzal příjmení své manželky – od té doby měl pokoj.
Pavla jsem měl rád. Díval se na život se sarkastickým nadhledem, své problémy dokázal zvládat a moc o nich nemluvil. Jako reportér brzy pronikl do pražského podsvětí. Výsledkem byl román Vekslák, který vyšel v roce 1988. Byl to bestseller, z něhož neměli soudruzi příliš velkou radost, protože odhaloval tu nepěknou stranu socialismu. Potom následovaly další romány, které měly nemenší úspěch, protože Pavel v nich uměl popsat syrovou realitu.
Naposled jsme spolu mluvili na prosincové mikulášské starých Víkendů. Byl to starý „Hříšňák“ – plný sarkasmu a současně životního optimismu. Nedávno mně mejloval, chtěl něco vědět o iránském atomovém programu, protože psal román, kde by se mu některé podrobnosti hodily. Obávám se, že už ho nedopsal.

Foto: Karel Čech
nahoru | zpět

ed2006-2012 © kuks