Karel Pacner

novinář, který píše i knihy, nyní na odpočinku

hlavní články

21.03.2007 Sbohem, Petře Hrubý, a zase nashledanou!

V úterý 20. března podvečer se loučil s Prahou v Národním muzeu historik Petr Hrubý, a to knihou Nebezpeční snílci s podtitulem Australská levice a Československo.
Než začal hovořit o knize, zmínil se o situaci na univerzitě v australském Perthu, kde mnoho let přednášel. Už před druhou světovou válkou byli mnozí lidé na Západě otráveni kapitalismem a toužili po systému, kde by vládla spravedlnost, rovnost a láska. Vladimír Lenin takový život sliboval a jeho nástupce Jozif Stalin udělal všechno pro to, aby si zahraniční návštěvníci Sovětského svazu mysleli, že právě tahle země k tomuto ideálu směřuje. Proto tolik lidí vzhlíželo k sovětskému vzoru.

Petr Hrubý však svým studentům tyhle iluze bořil. Když jim vyprávěl o desítkách milionů Stalinových obětí, jedna dívka se prý rozbrečela, protože jí bral její modlu a ona tomu nechtěla věřit. V Austrálii byla silná levice a dokonce i komunistická strana, údajně se několikrát stalo, že se komunisté málem prodrali k moci. I o tom píše v knize Nebezpeční snílci. A cituje slova tajemníka ÚV KSSS Borise Ponomarjova k vedoucím československým komunistům: „Soudruzi, chápu váš dojem, že Austrálie pro vás není důležitá. Musím vám však povědět, že se mýlíte a že musíte sehrát důležitou roli v našich operacích proti této zemi. Musíte pochopit, že chceme-li kontrolovat Asii, musíme napřed kontrolovat Austrálii.“
Nicméně v tomto paperbackovém špalku takřka o 500 stranách se Hrubý soustředil na příběhy komunistických špionů v Austrálii, zvláště pak na Iana Milnera. Je to Petrovo velké téma. Vyprávěl nám, jak se k němu dostal. Dva známí mu v polovině devadesátých let navrhli, aby se podíval v československých archivech, jestli nepůsobili v Austrálii vyzvědači z Československa. V Praze tedy požádal o pomoc vedoucího archivu vnitra Jana Frolíka – a hned při prvním průzkumu padli na jméno Milnera. V pátrání pokračoval i při dalších návštěvách staré vlasti a samozřejmě rovněž po návratu v roce 1990. Objevil rovněž spoustu informací o působení československých vyzvědačů v Austrálii a o stycích australských komunistů s Prahou. Při tomto putování mu hodně pomáhal i Pavel Žáček, nynější ředitel archivu bezpečnostních složek ministerstva vnitra – ten spolu s děkanem Filozofické fakulty Michalem Stehlíkem Hrubého knihu křtil. Ovšem Hrubý také využil spoustu unikátních dokumentů, které našel v australských a amerických archivech, tak hluboce zatím nešel žádný náš historik.
Milner, který byl původně agentem sovětským a později československým, se totiž zachránil před svým odhalením a uvězněním odchodem do Československa. Tady přednášel na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy a současně působil jako agent kontrarozvědky proti občanům západních států. Tuhle Milnerovu činnost se v posledních šesti letech snažil odčinit Pavel Hrubý na Fakultě humanistických studií UK – studentům objasňoval komunismus a jeho pád ve světle světové literatury.
Hrubý (* 1921), který studoval před únorem na Filozofické fakultě, se po puči pohádal s několika komunistickými kolegy a v létě 1948 raději zmizel do zahraničí. V Ženevě pečoval o děti ze zemí poškozených válkou. Postupně studoval na několika univerzitách, pracoval ve Svobodné Evropě, učil v Americe němčinu a francouzštinu, prodával asijské kuriozity, pracoval u letecké společnosti, učil americké vojáky dějinám,zahraniční politice a právu, na ženevské univerzitě získal doktorát z mezinárodních vztahů a potom na tři desetiletí zakotvil v Austrálii.
Shodou okolností právě ten úterek dokončil Hrubý korektury svého třetího spisu, který vychází v českých zemích – o roli komunistických intelektuálů v Československu. Svým způsobem tím naváže na knihu Osudné iluze o českých spisovatelích a komunismu, která vyšla v roce 2000.
„A co budeš teď psát dál?“ zeptal jsem se. Odpověděl, že se už dlouho chystá k sepsání historie časopisu Skutečnost, který vydával po únoru 1948 spolu se Zdeňkem Sudou, Ladislavem Čerychem a Jiřím Nehněvajsou v Ženevě. Byla to kulturní revue mladých exilových intelektuálů.
Nicméně teď se chystá za dcerou do USA, která mu nabídla, aby u ní bydlel. K tomu však poznamenal: „Zpáteční letenku jsem si koupil taky.“

nahoru | zpět

ed2006-2012 © kuks