Karel Pacner

novinář, který píše i knihy, nyní na odpočinku

hlavní články

17.03.2007 Autogramiáda

Netušil jsem, kolik lidí sbírá autogramy. Až dneska, v sobotu 17. března, jsem se o tom přesvědčil. Organizátor mnoha kosmonautických akcí Milan Halousek mne pozval na autogramiádu do smíchovského hotelu Akcent, hned vedle výstupu z metra Anděl. Tuhle organizoval Klub sběratelů autogramů.

Přišel jsem před desátou hodinou a už tam byl plný sál lidí, pár stovek, přesněji nedokážu odhadnout. A potom začal Vráťa Ebr představovat jednotlivé účastníky – spisovatele, sportovce, zpěváky. Pozvolna jsme napochodovali za dlouhý stůl před jevištěm. Seděl jsem vedle spisovatele Ludvíka Vaculíka, známého autora Dvou tisíc slov, napravo jsem měl herce Bohumila Švarce. Nevzpomínám si, že by zaznělo nějaké jméno, které vláčí bulvár.
Ještě některé lidí Vráťa uváděl, když se dal dlouhý had žádostivých sběratelů autogramů do pohybu. Zpravidla každému z nás dávali k podpisu dva tři lístečky, někteří i knihy autogramů, jeden pán drobnou lehce zažloutlou knížečku z roku 1902, v níž měl některé unikátní podpisy. Někteří s sebou přinesli k podpisu knihy. Často si nás lidé fotili. Několik lidí mě konsternovalo tím, že si přinesli mou fotku staženou z internetu.
Seděli jsme tam skoro dvě hodiny a pořád jsme měli co podepisovat. Když jsem odcházel, všiml jsem si, že u stolků si někteří rovnali své úlovky do různých pořadačů. Je to zajímavé hobby a v některých případech nepochybně i byznys.
Za kolik korun se asi bude prodávat můj podpis za deset či dvacet let? Zřejmě bude záležet na tom, jestli se okolo mne neroztočí nějaká aféra. Ale po tom netoužím, ať mé autogramy prodávají po koruně, to bude nejlepší.
Když si to přečetl Milan Halousek, zamejloval mi, že by ten podpis byl nejspíš za padesátikorunu. Proboha, snad taková inflace nenastane...

nahoru | zpět

ed2006-2012 © kuks