Karel Pacner

novinář, který píše i knihy, nyní na odpočinku

hlavní články

23.05.2020 SVĚT ČÍNSKÝM VIREM POKŘIVENÝ

Když jsem psal o vědě na stránkách Mladé fronty/MF Dnes, občas jsem se pokusil předpovídat další vývoj. Původně mě k tomu přivedl Miloš Zeman, se kterým jsem zakládal na jeho podnět na první jarní den roku 1968 Futurologický klub. Ministerstvo vnitra stanovy klubu neschválilo, Miloše vyhodili z politických důvodů ze zaměstnání, ale oba jsme se prognózám věnovali dál. Miloš teoretizoval, hrál si na vědce, žádné představy budoucnosti nevytvářel. Třebaže byl vyloučen z KSČ a patřil mezi polodisidenty, k mému překvapení nejméně jednou mu dovolili jet na Západ na futurologický kongres – to se běžně nestávalo. Já jsem čas od času za pomoci vědců dával dohromady obrazy budoucího vývoje určitých oborů.
Brzy jsem dospěl k závěru, že víceméně spolehlivě můžeme nahlédnout na deset let dopředu, vždycky šlo o rozvinutí myšlenek a technik, které se už rozpracovávaly. Zásadní objevy, které posunují poznání, jsou produktem základního výzkumu.
Ve světě vznikaly rovněž předpovědi sociálně-ekonomického vývoje, měl jsem však pocit, že jejich autoři často spíše fantazírují. Začátkem sedmdesátých let vydali renomovaní vědci z několika států, kteří se sdružili do Římského klubu, knihu Meze růstu – tvrdili, že Země vyčerpá na přelomu tisíciletí všechny zásoby strategických surovin. Je to nesmysl! – upozorňovali kritici. A měli pravdu.
Pražská vláda založila na popud Moskvy v roce 1984 Prognostický ústav a přičlenila ho k Akademii věd. Výjimečně tam mohli pracovat i lidé vyloučení z KSČ. Ústav připravil analýzu československé společnosti a hospodářství, která byla tak kritická, že ji ÚV KSČ utajil.
Když byl Zeman premiérem, zřídil komisi z předních odborníků ze sociální sféry, kteří měli narýsovat budoucí obraz České republiky. Přírodovědci a inženýři chyběli. Zúčastnil jsem se týdenního jednání této komise na jednom zámku ve středních Čechách. Při závěrečném hodnocení jsem vyčetl jejím členům, že nepřihlížejí ke známým prognozám vývoje techniky. Tím jsem jim rozbil pracně uplácanou bábovčičku, a dost se na mne zlobili. Zbytečná práce, neštěstí nestála mnoho peněz! Potom už se u nás nikdo o předpovídání budoucnosti, které by mělo solidnější základ, nepokusil. Ostatně málokterý český politik by se jimi řídil.
Zato na Západě vyrostly „myšlenkové tanky“ specializované na prognozování politiky a techniky vedené osobnostmi. Měly význam, často nečekaný. Už v roce 1946 založily americké letectvo a letecká firma Douglas firmu RAND Corporation, aby dodávala podněty armádě a průmyslu. Vyplatila se – inspirovala nejen letecký, ale i kosmický výzkum, dodávala vládě scénáře možného řešení složitých politických rebusů. Stejný význam měl Hudsonův institut, vytvořený matematikem a fyzikem Hermanem Kahnem. Jeho studie přivedly Bílý dům ke změně strategie ve studené válce – je myslitelná i omezená nukleární válka.
Zajímavou knihu Příštích 100 let vydal na počátku tohoto tisíciletí George Friedman, zakladatel analytické firmy Strategic Forecasting. Na základě současných trendů, geopolitických zájmů velkých států, jejich silných a slabých stránek předpověděl přesun mocenských center včetně úpadku americké nadvlády. Autor zdůraznil, že je to jenom náhled možné budoucnosti, jeden z možných scénářů, který může nabourat jakákoli nová pohroma či politická změna. Nicméně jeho obavy z nespolehlivosti Turecka vůči NATO a naopak zvyšující se význam polské armády pro USA se potvrzují.

Vakcína nejdřív za rok?


Do hladkého vývoje světa nedávno vpadla pandemie Covid-19 čili čínský virus. Zhoubná choroba zasáhla několik milionů lidí, několik set tisíc pacientů pohřbila a zcela změnila náš způsob života. Skončilo svobodné vycházení z domovů, omezily se společenské styky a návštěvy kulturních podniků, komunikace přešla na elektronickou úroveň. Nařízení vlád směřující k ochraně lidí rozvrátily hospodářství všech zemí, kam covid dorazil.
Virologové se obávají, že na podzim či později by nás mohla zasáhnout druhá vlna této pandemie, možná horší než ta první. A to by poklidný život v technické civilizaci pohřbilo. V paměti mají dobu po první světové válce, kdy španělská chřipka sežehla lidstvo dvakrát, podruhé víc než při premiéře, smrt přinesla 50–100 milionům lidí, přesněji to odhadnout nelze.
Nikdo takový útok čínského virusu nepředvídal. I když někteří vědci nástup nových neznámých a těžko léčitelných infekcí očekávali, jasnou představu neměli. Ani varování takové morální autority, jakou je Bill Gates, světovým vůdcům nestačilo. Zakladatel Microsoftu Gates je dnes jeden z největších přispěvatelů na charitu v chudých zemích a financuje řadu výzkumů vakcín proti globálním chorobám, Na mezinárodní bezpečnostní konferenci v Mnichově v roce 2010 Gates upozornil na možný vznik virové choroby, která zasáhne celý svět. Vycházel z poznatků vědců o ebole, sarsu a dalších smrtonosných infekcích, které naštěstí zůstaly omezené jenom v Africe. Nikoho z politiků miliardářova předpověď nezaujala.
Také ministerstvo vnitřní bezpečnosti USA a CIA se koncem století tohoto rizika v předpovědi globálních trendů do roku 2015 dotkly. Proces globalizace by mohl zastavit buď velký konflikt, což není pravděpodobné, ale i pandemie, srovnatelná s chřipkou let 1918–1919. Na základě zkušeností se SARS však Američané odhadli, že mezinárodní kontrolní mechanismy a očekávaný vývoj biotechnologií dávají naděje k trvalému zlepšování kontroly. Byl to omyl – nikdo nebyl na takový útok připraven, zpočátku všichni zmatkovali.
Čínský virus je nevyzpytatelný. „Až budou psát historii o koronovirové pendemii, bude pro ně duben 2020 představovat konec první třetiny celosvětové pandemie,“ napsal Gates nedávno v časopisu Economist. Miliardář, který věnoval na výzkum vakcíny proti covidu několik set milionů dolarů, předpovídá, že tento prostředek bude k dispozici nejdřív v polovině roku 2021. Kdyby se to podařilo dřív, byl by to zázrak.
Za velké riziko považuje Gates nepřipravenost rozvojových zemí. Těžko se tam budou prosazovat pravidla ochrany, která zavedla většina vlád technicky vyspělého světa, aby chránila před covidem své občany. Dodal: „Jedna nemocnice na Manhattanu má víc lůžek akutní péče než většina afrických států.“ Pandemie v Africe by zničila nejen tamní společenství a hospodářství, ale její důsledky by pocítil celý svět.
Ovšem čínský virus má i kladný vliv. Výzkum infekcí přinese expresní diagnostiky nemocí, v budoucnosti bude možné zjistit přítomnost virů jako je Covid-19 v těle stejně jednoduše jako dnes probíhají těhotenské testy. „Víc investic do výzkumu půjde v budoucnosti směrem k virovým chorobám, dosud byly referovány nemoce způsobené bakteriemi,“ odhaduje Gates. „Současný boj proti Covidu-19 by ak mohl pomoci k lepším výsledkům v boji s onemocněními rakovinou.“

Místo zisku národní bezpečnost


Klubko lží a utajování ohledně počátku pandemie covidu ve Wu-chanu komunistickou Čínu znevěrohodnily. Jejím informacím, které často měnila, nikdo nevěří.
Nicméně čínský virus většinu států tragicky poznamenal. Třebaže neznáme jeho vlastnosti, virologové se obávají, že zůstane mezi lidmi navždy – skoro všichni nakažení jeho vliv na svůj život nepocítí, jenom menší část se bude muset léčit a ta nejmenší část skončí v márnici.
Covid-19 změní způsob našeho života jako dosud žádná jiná choroba či vědecký objev.

1. Ubude svobody, přibude pravidel a omezení


Bill Gates nadhodil, že možná v budoucnosti budou lidé potřebovat k cestování nejen pas s patřičným vizem, ale i očkovací průkaz s potvrzením o vakcinaci proti určitým chorobám. Dodávám: A pravidelné předpovědi počasí doplní informace o červených zónách doma i v zahraničí, kde řádí covid, takže jsou nepřístupné.
Během války s čínským virem se u nás osvědčily nepřímé kontakty: telemedicína, telekonference, televýuka, homeoffice a podobně. Stejnou zkušenost získaly ostatní státy. Až boj dohasne, bude třeba tyto metody prozkoumat a určit, jakým způsobem je lze zařadit do běžného života.
Už dnes se ukazují určití trendy. Lidé obklopení množstvím komunikačních aparatur nebudou chtít tolik cestovat. Doprava a ubytování se prodraží, poklesne množství turistů, hotelů a leteckých linek, mnoho zaměstnanců v servisu služeb ztratí zaměstnání.
Během korovirové krize diktovaly státy svým občanům nejrůznější omezení. Některým vůdcům se tento způsob vlády bez tvrdé kontroly parlamentu zalíbil a není vyloučeno, že by v něm rádi pokračovali. To může být velkým rizikem.
Selhaly důležité mezinárodní instituce: Organizace spojených národů, Světová zdravotnická organizace, Evropská unie. Aby získaly akceschopnost, měly by se přebudovat. Ovšem to půjde těžko, protože zainteresované vlády by nerady ztrácely svá postavení a přenechávaly je jiným. Postupně by se snad daly pod tlakem aktuálních situací některé instituce poopravit.
Problémy: Jak naruší tyto změny rodinný a společenský život? Vzroste množství sebevražd, psychicky nemocných, bezdomovců?

2. Život se prodraží, nynější levné ceny se nevrátí


Západ si uvědomil, jak kvůli levnější výrobě bezhlavě přesunul továrny na výrobu nejrůznějších strojů, zařízení a léků do Číny. Produkce špiček věcí potřebných k pohodlnému životu i ke strategickému přežívání se dostaly pod tuto nevyzpytatelnou diktaturu. O této anomálii, která udělala náš svět lehce zranitelný, už jednalo i NATO.
Skončí globalizace, nastane proces deglobalizace. Mnohé továrny se budou z Číny vracet do svých mateřských zemí, tedy do USA, západní Evropy, Japonska a Kanady. Miliony Číňanů, které režim přestěhoval z venkova do městských paneláků, aby robotovaly v nových továrnách, ztratí práci. Západ, který se začne nově industrializovat, narazí na nedostatek kvalifikovaných pracovních sil. To zesílí tlak na robotizaci a automatizaci výroby. Kvalifikovaní lidé budou mít vyšší platy, ale také vyšší výdaje, protože všechny ceny stoupnou.
Novým kritériem přestane být zisk, nahradí ho požadavky národní bezpečnosti. To, co dnes chaoticky prosazuje Donald Trump, je jenom začátkem.
Problémy: Jaké napětí vyvolá zavírání továren v Číně? Podaří se na Západě zvýšit počet kvalifikovaných lidí? Není vyloučeno, že část dělníků kopáčů nebude mentálně schopná takovou práci dělat. A to povede k prohloubení propasti mezi absolventy základní a střední školy. Vyvolá to také sociální tření? Zvýší se úroveň civilizace? Nebude kulturní úroveň lidí stagnovat, anebo naopak stoupat?

3. Zvýší se význam vědy


I ti politici, kteří žijí od jedněch voleb ke druým, si najednou uvědomili potřebu vědeckého výzkumu, a kvůli své vlastní záchraně do něj musí nalévat stále víc peněz. A to nejen do aplikovaného, který přináší zisky okamžitě, ale i do základního, který nepravidelně oslňuje svět překvapivými objevy. Trochu by se měl změnit biomedicínský výzkum – vedle chorob bakteriálních a srdečních by měl věnovat víc pozornosti potížím způsobeným viry.
V roce 1996 vydala skupina lékařů ze čtrnácti zemí shromážděných v newyorském Hastings Centre doporučení ke změně priorit v medicíně. Práce by měly směřovat k vylepšení veřejného zdraví a na prevenci nemocí. To koresponduje s potřebami předcházet covidu a jiným virózám.
V manifestu lékaři navrhli, aby se medicína nadále ubírala čtyřmi základními směry. Je nezbytné pokračovat v úsilí o „odstranění bolesti a utrpení, způsobeného nemocí“, „rozvíjet léčbu a péči o nemocné a péči o ty, jejichž nemoc nelze léčit“, „snažit se zabrazovat předčasným úmrtím a dělat vše pro to, aby smrt nebyla bolestivá“. Dále připomněli, že nelze vyléčit každou nemoc a snahy o nalezení léků pro všechny nemoci, jež jsou často na úkor zlepšování kvality života, mohou mít nakonec nepříznivý dopad na celkový zdravotní stav obyvatelstva.
Ve vyspělých zemích se zvyšuje množství stárnoucích lidí, což vyžaduje servis obsluhujícího personálu, který je drahý. Na druhé straně v Africe a v Asii přibývají miliony hladovějících.
Problémy: Je vůbec technicky a ekonomicky možné proočkovat obyvatelstvo vyspělých zemí proti všem druhům infekcí? A jak pomoci obyvatelům třetího světa?

4. Nenaruší tato pandemie trend ke změně dominace ve světě?


Svět 19. století patřil Německu, 20. století uchvátily Spojené státy, později o toto místo bojoval i SSSR, pro nynější století se očekává, že se vlády ujme komunistická Čína následovaná Indií.
Loni se stala Čína největší světovou ekonomikou. Celková roční hodnota zboží a služeb, které se tam vyprodukují, převýšila Spojené státy. K hospodářskému růstu světa přispívala tato komunistická diktatura 30 procenty.
Avšak prezident Si Ťin-pching transformoval vládní systém do nové podoby režimu, která je oproti dědictví, které zanechal Teng Siao-pching, ideologicky mnohem radikálnější a bezskrupulóznější. Ve skutečnosti Čína není tak ekonomicky silná a panuje v ní mnohem větší diktatura, než si svět myslí. Oslabují ji sociální a národnostní rozdíly.
Vládnout 1,4 miliardy lidí není snadné. Peking vybudoval své hospodářství na kradených technologiích a filiálkách západních špičkových firem. Továrny pracují bez ohledu na ekologickou bezpečnost, takže ohrožují nejen vlastní dělníky a obyvatele, ale i ostatní svět. Své obchody prosazuje tento režim tvrdě, podbízivě, nečestně. Vybudoval silnou armádu a pokouší se svá teritoria rozšiřovat, aniž by bral ohled na mezinárodní pravidla. Mnoha viditelnými a neviditelnými nitkami protkal celý svět, jak ukazuje například kniha italského novináře Federico Rampiniho Čínské století. Je to úděsný pohled.
Covid-19 hluboko zasáhl čínské hospodářství. Předběžné odhady mluví o ztrátě 62 miliard dolarů v letošním prvním čtvrtletí a snížení růstu hrubého domácího důchodu až o 2 procenta.
Prezident Donald Trump ostře kritizuje Siovu politiku a čínským továrnám zabraňuje, aby využívaly americkou špičkovou techniku a výrobky. Elektronika Made in China ztrácí dech. Trump doporučil svým technologickým gigantům, aby stáhly své filiálky z Číny.
Jestliže se k tomuto trendu přidají v rámci deglobalizace ostatní západní technicky vyspělé země, mohlo by to nástup Číny na ekonomický trůn světa 21. století ohrozit.
Problémy: Jak tyto změny naruší klidný život obyvatel tohoto století? Rýsuje se nová studená válka Čína-Západ. Nehrozí omezená válka zbraní Čína-USA?
*

Čínský virus, jehož pekelné vlastnosti neznáme, bude patrně působit dlouhodobě. Předpovídat jeho vliv na svět se nikdo nepokouší. Není vyloučeno, že život v dalších letech se bude řídit podle pravidla, že ochrana zdraví obyvatelstva musí být v rovnováze s ekonomikou – tedy chránit lidi a současně zajistit hospodářský chod státu. A tato rovnováha se bude neustále měnit podle toho, kde se choroba Covid-19 vynoří. Odborníci upozorňují, že to není konec – mohou se objevit další těžko zkrotitelné virózy.

nahoru | zpět

ed2006-2012 © kuks