Karel Pacner

novinář, který píše i knihy, nyní na odpočinku

hlavní články

14.04.2020 Po válce bude svět jiný

Od listopadu 1991 píšu dopisy přátelům a známým na Západě o situaci v republice. Nakonec se to ustálilo na čtvrtletních intervalech. Na žádost nakladatelství Albatros media jsem dopisy z prvních 25 let sestavil do knihy ČTVRTSTOLETÍ REPUBLIKY, kterou s chutí vyzdobil svými karikaturami Jiří Slíva. Kniha vyšla loni.
Letos jsem se musel vypořádat s pandemií koronaviru, který k nám přišel z komunistické Číny. V závěru jsem se zamyslel nad důsledky této krize, která změní svět.
Čínská chřipka zasáhla celý svět takovým drtivým způsobem, jaký lidstvo v moderní době nepoznalo. Možná bychom ji mohli přirovnat k pandemiím moru a jiných nemocí ve středověku, ale chybí nám srovnatelná data.
Dobře už bylo – píšu na Facebook ke steskám lidí, že třeba rok či dva nevyjedou za hranice. Buď na to nebudou mít anebo naši evropští sousedi zůstanou nadále ve zdravotní karanténě. Ale lidé si to neuvědomují, pořád si myslí, že se vrátí do starého světa.
„V posledních letech hnala českou ekonomiku spotřeba domácnosti,“ uvedl Zdeněk Tůma, v letech 2000–2010 guvernér Národní banky. „Ty ale nebudou nastavené na utrácení, mnohé budou v horší finanční situaci.“ Rovněž padnou plány na velkolepé dopravní projekty, opozdí se dostavba atomových elektráren. „Podle mého názoru bude trvat několik let, než se dostaneme na úroveň roku 2019.“ Ale jak dlouho to potrvá, si neodvážil zaprorokovat.
Už nyní se u nás zvýšuje nezaměstnanost – propouštějí velké podniky včetně železáren, cestovek, dopraváků, restaurací a hotelů. Na dlažbě se ocitají i vysoce postavení manažéři, kteří si nic takového nedokázali představit. Tisíce drobných živnostníků, kteří žili ze dne na den, své živnosti odhlásili a přihlásili se jako nezaměstnaní na úřadech práce. Podle průzkumu Hospodářské komory se čtvrtina firem blíží k likvidaci, tři čtvrtě omezily provoz, čtvrtina ho zastavila. Nejvíc je ohrožený cestovní ruch a gastronomie. Třetina firem přestala platit své účty v termínu, postihlo to 40 % restaurací. V červnu chce propouštět 26 % podniků a 40 % restaurací. Stavební podniky nabírají nové lidi na fyzickou práci, která však úředníkům nevyhovuje.
Některé velké společnosti žádají o finanční subvence od státu, aby nepadly. Premiér a ministr průmyslu uvažovali o jejich zestátnění, ale po kritice se stáhli. Ovšem stejné úvahy mají francouzský prezident a německý ministr financí.
Vláda se rozhodla dát každému zničenému podnikateli jednorázově 25 tisíc korun, ale zpočátku to mělo být 15 tisíc a byrokraticky řízeno, že by to nikdo nemohl dostat. Nakonec se do toho vložil spasitel Babiš a bude stačit čestné prohlášení. Ovšem to je málo, protože se nepočítá s pokračováním. Velkopodnikatel Babiš staví své představy na mamutích firmách, jenže ty potřebují zázemí malých živnostníků. My jich máme milion, procentuálně nejvíc ze zemí EU. To bude třeba změnit.
Vláda zavedla kurzarbeit, který má podržet továrny a předejít nezaměstnanosti. Zaměstnancům se zkrátí pracovní doba a ušlý příjem doplatí stát za podmínky, že zaměstnavatel nikoho nepropustí.
Zrušila odvody na sociální a zdravotní pojištění po dobu krize a navíc čtvrt roku. Zadržela exekuce. Pozastavila splátky starých úvěrů a nabídla nové levné. Ovšem komentátoři upozornili, že je to výhodné pro velké firmy, nikoli pro drobné živnostníky. Pozastavila elektronickou evidenci tržeb, která všechny jenom zatěžovala.
Podle bývalého viceguvernéra Národní banky a dnes europoslance Luďka Niedermayera by měla vláda vytvářet prorůstové stimuly. „To je ale ještě složitější otázka, protože stimul by měl vytvářet co nejvíce přidané hodnoty či pracovních míst. Já mám pocit, že je nejvyšší čas začít pracovat na těchto aspektech. Nic o tom ale neslyším.“
Nemáme dobré východzí postavení – upozornil hlavní ekonom Czech Fund Lukáš Kovanda. „Hospodaření vlády v rámci státního rozpočtu bylo nejhorší od roku 1993.“
Německo vrhne na ozdravění své ekonomiky 1,2 bilionu euro (13 bilionů korun), aniž by se zadlužilo. My jsme přebytky projedli – kritizovala Babiše rektorka Mendelovy univerzity Danuše Nerudová, vzděláním ekonomka. Za klíčové považuje pomoc živnostníkům, protože ti nemají možnost vytvářet si rezervy. A všemi prostředky předejít propouštění zaměstnanců – proto kurzarbeit. Zdůraznila: „Na populismus není čas, hraje se totiž o to, jestli ekonomika přežije.“
*
Jak bude svět vypadat, až pandemie čínské chřipky zmizí, bez ohledu na scénáře? Zkusím to načrtnout.
Předně začne deglobalizace – to tady ještě nebylo. Státy a podniky postupně stáhnou všechny své výroby z Číny. Zavládne snaha po soběstačnosti. To znamená, že výroba všech součástek do elektroniky, aut, stejně jako léky a zdravotnické pomůcky se vrátí na Západ. Seznam tzv. strategických výrobků se značně rozšíří. Tento proces ekonomického nacionalismu, jak ho nazval britský Financial Times, se protáhne na mnoho let. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová řekla, že „je třeba chránit evropské společnosti před zahraničním převzetím či vlivem“. Myslela tím před USA a Čínou.
Evropské továrny přestanou čekat na kamiony s klíčovými součástkami z Číny či jiné asijské země. Ovšem všichni zákazníci si musí na tyto součástky postavit nové velké sklady. Také se omezí dálková kamionová doprava.
Domácí výrobky samozřejmě podraží, životní úroveň poklesne. Zápaďáci budou vyžadovat vyšší platy, než chudáci v Číně. Čínskou ekonomiku by mohl tento odliv zabrzdit anebo vrhnout zpátky, to by vyvolalo sociální nepokoje.
Po skončení koronavirové války se pustí školy, úřady a podniky do hodnocení systémů homeoffice a homeschool. Pravidla pro domácí práci a domácí školu patrně zpřesní a polidští, aby se staly pevnou součástí života. Určitě to změní způsob rodinného života, budou zapotřebí větší byty, na druhé straně menší kanceláře. Omezí se cestování do zaměstnání a do školy, sníží se spotřeba energie. Omezí se jízdy osobními auty, opadne i veřejná doprava. Zdraží kultura a turistika, bude na ně mít peníze méně zájemců – přibude nezaměstnaných umělců a divadelníků.
Během krize se změnil systém komunikace mezi lidmi, ovládly jí elektronické prostředky. Možná, že některé prvky přetrvají – příbuzní, přátelé a spolupracovníci se budou méně často fyzicky scházet. Impulz dostala telemedicína, mohla by se dál rozvíjet. Lidé se naučili nakupovat přes internet, to by mohlo omezit klasické obchodování.
Jiří Padevět, spisovatel a nakladatel, si myslí, že situace může mít kladný dopad. „Mohla by výrazně urychlit elektronizaci státní správy, zmodernizovat školství i naučit zaměstnavatele, že jejich zaměstnanci mohou být z domova produktivnější, než z kanceláře.“
U nás se donedávna mluvilo o přebujelosti nemocnic. Bude třeba tento systém prozkoumat, přebudovat a modernizovat. Spolu s hasiči a záchranáři by měli zdravotníci nacvičovat krizové situace.
Jak to při takových přelomech bývá, někteří je nezvládnou, na psychiatrie se pohrnou pacienti a další propadnou alkoholu. Společnost zpravidla pomáhá těm úspěšným, zatímco chudáky opomíjí. Obávám se, že rekovalescence společnosti bude probíhat podle tohoto zažitého pravidla, a následkem toho se prohloubí sociální propast.
Film Juraje Jakubiska z roku 1992 se jmenoval Lepší je být bohatý a zdravý než chudý a nemocný. To platí dodnes.
*
Ekonomika Západu se promění. Ve všech zemích se zvedne národní cítění, národovecké strany by se mohly zresuscitovat natolik, že usednou do vládních křesel. Levice upadne do nicoty, ideologie ztratí význam.
Sobestačnost vyžaduje nové metody řízení a práce. Lidem se nebude chtít nazpátek na pole. Přednost dostanou IT metody včetně nejrůznějších typů robotů. Tento nástup by mohl způsobit odcizení mezi lidmi, nové vztahy a nové psychické choroby. Bude se měnit i životní styl směrem k přírodě a k selskému rozumu. Politolog Jiří Pehe si myslí, že se „posílí zřejmě role expertního rozumu na úkor politiky“.
Vznikne tlak na změnu vztahů mezi státy a mezinárodními organizacemi – státy si vezmou zpátky některé rozhodovací pravomoci. Nejdůležitější zřejmě bude přetvoření Evropské unie, ale její funkcionáři a úředníci se budou bránit.
V minulosti se ochranitelská role státu snižovala, usilovali o to všichni zastánci liberalizace. Dnes opět stoupá – stát zachraňuje všechno. Každá vláda si tuhle možnost hýčká a po skončení koravinové války se jí nebude chtít vzdát. Může to být zdrojem nových politických konfliktů.
*
Někteří britští, američtí a australští poslanci žádají své vlády, aby obžalovaly Čínu ze zanedbání povinné zdravotní péče spočívající ve snaze ututlat zpočátku nadcházející pandemii. Údajně to zavinilo soupeření mezi špičkami Pekingu a Wuchangu, jejichž rivalita odpovídá vztahům Prahy a Brna. Vůdce Si Ťin-pching chtěl zamlčováním katastrofy znemožnit wuchangské vedení, což se mu asi podařilo.
Komunistická Čína usiluje o nadvládu nad světem – stejně jako v dobách minulých. Tahle pandemie jí může zlomit vaz.
Přichází odlišný pohled na globalizaci – strategický zvrat. Už dnes se mění pohled na ekonomiku, bezpečnost a propojenost světa. Začne nová studená válka Číny se svobodným světem.
Čína rozjela válku o nadvládu na široké frontě. Špionáží a vysíláním dezinformací působila od začátku. Později k tomu přidala strategickou korupci – nakupování politiků nejen Asie a Afriky, ale i vyspělého světa. To se jí úspěšně daří.
V budoucnosti by mohly tyto nástroje selhávat. Lidé na Západě a snad i v Africe a Asii si snad uvědomí ohromnou zaostalost tamních obyvatel, která je zdrojem problémů i pro ně – koronavirus vznikl na tržišti bez jakýchkoli hygienických pravidel a šířil se proto, že si vládci nechtěli jeho existenci připustit a lhali. Teď se Peking snaží vystupovat jako zachránce prodejem – drahým prodejem – zdravotnického materiálu, který ne vždy vyhovuje západním normám. Dokud bude většina Číňanů žít na úrovni středověku, byť třeba v nově postavených bytech, tak tato země zůstane zdravotním a ekologickým rizikem pro ostatní.
nahoru | zpět

ed2006-2012 © kuks