Karel Pacner

novinář, který píše i knihy, nyní na odpočinku

hlavní články

16.02.2018 Inspirátor pro 21. století

Před deseti dny odstartovala nejsilnější současná raketa Falcon Heavy. Je to následovnice amerického Saturnu 5, který před půl stoletím vyvážel lidi na Měsíc, a sovětské Energije, kterou zahubily hospodářské potíže SSSR.
Ovšem Falcon Heavy zahájila nový kurz superraket. Je dílem soukromé firmy SpaceX a podařilo se u ní získat dva ze tří stupňů po vyhoření paliva zpátky. Třebaže v USA vyráběly od začátku raketokosmické stroje soukromé továrny, vždycky to bylo na zakázku vládní agentury NASA. Návrat vypotřebovaných stupňů se SpaceX zatím dařil u menších nosičů Falcon 9.
Tento zvrat v myšlení má na svědomí miliardář Elon Musk. Není to raketový konstruktér, je to myslitel snílek pro 21. století.

Od začátku naiva


Jihoafrický rodák Musk vystudoval v Kanadě a v USA fyziku, potloukal se v počítačovém průmyslu. Založil elektronickou firmu, na níž zbohatl. Vyšvihl se do třídy dolarových milionářů, později povýšil mezi miliardáře.
Zaujalo ho dobývání vesmíru. Chtěl poslat pokusné myši na Mars. Usiloval o koupi rakety, ale v Moskvě neuspěl. Na jaře 2002 proto založil firmu SpaceX – potřebný nosič postaví sám.
Od začátku myslel nekonvenčně. Všechny komponenty vyrobí ve své továrně, žádné dodavatele, kteří by ho zdržovali, nepotřebuje. Nebude stavět různé typy raket, ale ze stupně, který se osvědčí, bude skládat silnější nosiče.
Ze zavedených raketokosmických továren a z NASA k sobě přitáhl zkušené inženýry. Byl nemilosrdný šéf – jakmile někdo nepodával dostatečný výkon, propustil ho. Na druhé straně se o své zaměstnance staral jako o členy rodiny.
Byl naivní, myslel si, že první raketu zkušebně vypustí za dva roky. Falcon 1 vybavený motorem Merlin úspěšně odstartoval až po šesti letech. Musk získal první zákazníky, pro které začal vynášet spojové družice. Úspěch ho nadchl – postaví silnější raketu.

Úspěšným podnikatelem na novém poli


V prosinci 2008 dostala SpaceX od NASA smlouvu na dvanáct letů s nákladem na Mezinárodní kosmickou stanici (ISS). Současně vládní agentura požadovala i loď pro astronauty.
Byl to výsledek rozhodnutí prezidenta George W. Bushe vydané před pěti lety, které soukromým společnostem naplno otevřelo bránu do vesmíru. Vznikl program Komerční doprava na oběžnou dráhu (Commercial Orbital Transportation Services – COST).
Musk musí postavit silnější nosič. Falcon 9 vznikne jako stavebnice – devět merlinů v prvním stupni, jeden ve druhém. Při premiéře 4. června 2010 vynesla raketa na oběžnou dráhu maketu kabiny Dragon (Drak). V prosinci se zkušební Dragon vrátil z oběžné dráhy. V květnu 2012 začalo toto soulodí zásobovat ISS. Dragon unese tři tuny nákladu, v budoucnosti pak sedm astronautů.
Musk požadoval na zaměstnancích, aby stavěli laciněji, ale ve vysoké kvalitě. To se mu podařilo. Vypuštění Falconu 9 stáhl na 60 milionů dolarů. Rusové a americké firmy nabízeli obdobný nosič za 60–80 milionů dolarů, Čína chtěla 70 milionů. Francouzská společnost Ariane, která vynáší nahoru polovinu komerčních družic, požadovala dokonce 100–200 milionů.
Po několika neúspěších se v prosinci 2015 vyplnil další Muskův sen – vypotřebovaný první stupeň přistál poblíž startovací rampy na mysu Canaveral. Jakmile si firma stoprocentně osvojí měkké přistání jednotlivých stupňů, měla by se snížit cena vypuštění rakety na 5–7 milionů dolarů – a to je sen.
Nejnovější raketa Falcon Heavy se v podstatě skládá ze tří spojených nosičů Falcon 9 a druhého stupně s jedním motorem. Na nízkou dráhu dopraví náklad 64 tun. Počítá se s návratem jednotlivých stupňů, měly by startovat desetkrát.
Stavba této superrakety byla složitá. Musk prozradil, že třikrát uvažoval o jejím skončení. Stála půl miliardy dolarů. Za rok by měla vynést dva platící pasažéry v Dragonu k obletu Měsíce.
SpaceX vyvolala cenovou válku. První ohlásila snižování cen Ariane.

Kolonie na Marsu


Elon Musk pokyvuje fantastickými plány. „Na Marsu můžete vybudovat udržitelnou civilizaci a vytvořit něco opravdu velkého,“ prohlásil v únoru 2012. Počítá s gigantickými planetolety o 40 kajutách celkem pro sto cestujících. Vozit je mají rakety BFR (Big Falcon Rocket) vysoké 106 metrů s kapacitou 150 tun.
Zkušební start k Marsu v bezpilotní verzi plánuje Musk na rok 2022. O dva roky později tam chce poslat první osadníky ve dvou lodích, další dvě s materiálem řízené automaty.
Je to nejen fantastický, ale i riskantní nápad. S takovým raketovým monstrem nikdo na světě nepočítá. Sestrojit je během několika málo let, vyzkoušet a dovést ke stoprocentní spolehlivosti se zdá nemožné. Výzkumy odolnosti člověka na dlouhodobé výpravy, navíc málo chráněného před škodlivými kosmickými paprsky, jsou v počátcích. NASA, firmy Boeing a Lockheed Martin počítají s meziplanetárními expedice okolo roku 2030. I Muskovy sny mohou spadnout do tohoto období.

Mezi průkopníky naší civilizace


Elon Musk podniká i v dalších odvětvích – v továrně Tesla vyrábí elektromobily, podílí se na společnosti SolarCity zabývající se využíváním sluneční energie, vymyslel systém Hyperloop – tunely spojující velká města. Inženýři ve SpaceX a v Tesle musí překonávat nečekané potíže, takže se miliardář občas dostává do finančních krizí. Rozpadla se mu tři manželství.
I když termíny svých úkolů, které vyhlašuje na mezinárodních konferencích, berou všichni s rezervou, zůstává hvězdou. Další americké miliardáře podnítil, aby se pustili do kosmického byznysu. Vesmír přestává být doménou vládních organizací, jak o tom svědčí čerstvé rozhodnutí vlády Donalda Trumpa předat americkou část ISS po roce 2025 soukromým podnikatelům.
Je stejný fantasta jako jiní raketoví průkopníci – Sovět Sergej Koroljov a poameričtělý Němec Wernher von Braun. Uskutečňováním jeho revolučních nápadů ho musíme řadit k takovým inspirátorům 21. století, jakými byli elektroničtí králové Bill Gates nebo Steve Jobs. Bez nich si naši civilizaci už neumíme představit.
Vyšlo v MF Dnes 16. 2. 2018
nahoru | zpět

ed2006-2012 © kuks