Karel Pacner

novinář, který píše i knihy, nyní na odpočinku

hlavní články

04.01.2007 Sen o budoucnosti bez (známých) válek

Původně jsem tohle zamyšlení psal spíše jako svou interní polemiku s článkem v Pátku Lidových novin o budoucnosti České republiky v příštích padesáti letech. Autor o tématu zřejmě nic nevěděl, a proto dal dohromady vedle sebe spoustu věcí, byť zajímavých, aniž je nějak propojil. Navíc mu tam chyběla představa o budoucím vlivu nových poznatků vědy a techniku na život lidí – to je častá chyba českých prognostiků, jeden takový tým jsem poznal za vlády Miloše Zemana. Nakonec jsem místo polemiky napsal tuhle zcela samostatnou úvahu.

Jaké se mohou vést v budoucnosti války? O nová území, když začne být prostor pro vlastní obyvatelstvo malý? O pitnou vodu? O energetické zdroje? Myslím, že se tyhle obrovské patálie dají vyřešit i bez válek.


Západoevropští naivkové



Stačí, když se podíváme na dnešní svět. Čína se rozrůstá a místo aby se pokoušela zabírat cizí území, nechá své občany, aby se usazovali na poloprázdné Sibiři, investuje v Africe a půjčuje peníze Spojeným státům – tím rozšiřuje svůj vliv. Rusko, které ještě jako Sovětský svaz muselo stáhnout své armády ze zemí východní a střední Evropy, dnes neposílá do světa vojáky, nýbrž si ho zavazuje ekonomicky – hrozí zastavením přívodu plynu a ropy, současně skupuje západní firmy. Jenže naivkové v Berlíně, Paříži, Římě a v dalších západoevropských metropolích nechtějí tento nový druh expanze Moskvy vidět. Měli by si vzít příklad z George Bushe, který povýšil dosažení energetické soběstačnosti Spojených států za součást národní bezpečnosti. Tímto geniálním tahem míří daleko do budoucnosti. Škoda, že stejně chytře se americký prezident nezachoval u Iráku – kdyby se poučil u Britů, jak se spravují kolonie, mohl být v téhle zemi dávno klid.
Jestliže se Američanům podaří za 20–30 let skončit s dovozem ropy ze Středního východu, mohli by se tam přestat angažovat i politicky. Stanou se pak nezajímavými pro islámské teroristy? Anebo budou islamisté dál bojovat proti nevěřícím za celosvětový muslimský kalifát?
Jenže co s izraelsko-arabským konfliktem? Bouří šedesát let a žádný konec není na obzoru. Ovšem když si uvědomíme, kolik arabských zemí se od té doby s Izraelem smířilo, pak snad i jinde si unavení a vyčerpaní Arabové vynutí na svých bojovnících ukončení nesmyslných bojů. Navíc kdyby ustal hlad po ropě, cizí mocnosti by se tam přestaly vměšovat svými euro, dolary a kalašnikovy.

Černobyl přestal strašit



Ano, zdroje energie jsou a budou klíčem ke klidu na téhle Zemi. Potvrdil to dr. Pavel Hejzlar, který se usadil na nejprestižnější technice světa MIT v Bostonu. Když nedávno proletěl Prahou, vykládal pár novinářům o jaderných reaktorech čtvrté generace, které by měly být k dispozici za pětadvacet let. Budou spolehlivé, ekonomické, ekologické, bezpečné a odolné i proti teroristickým útokům. Zmínil se, že i zakladatel ekologické organizace Greenpeace dr. Patrick Moore, který donedávna horlil proti atomu, nyní tyto elektrárny prosazuje – považuje je za šetrnější vůči přírodě než uhelné. Stejně mluví dr. James Lovelock, britský ekolog, který chápe planetu Zemi a život na ní jako jeden samoregulující superorganismus. Strach z opakování Černobylu pominul a v mnoha zemích se vracejí k jaderným elektrárnám jako k východisku z možné energetické krize.
Ve vzdálenější budoucnosti – snad za půl století – by mohly nastoupit elektrárny termojaderné, které budou ještě mnohem výkonnější a naprosto bezpečné. A až se podaří rozlousknout hlavní potíže spojené s využíváním energie z vodíku, bude tady nový vynikající zdroj, který by mohl nahradit ropu.
Někteří odborníci uvažují i o další energetické revoluci – o rozdrobení jejích zdrojů natolik, že i každá vesnice by mohla mít vlastní atomovou elektrárnu, fungující bez obsluhy třeba deset let. Vypadá to jako fantazie, ale na některých meziplanetárních sondách se už osvědčily.
Jakmile přestane být nouze o energii, skončí starosti s pitnou vodou kdekoliv na světě. Bude se totiž vyrábět z mořské vody. Tím odpadne další možný zdroj konfliktů, který se na světě rýsuje.

Člověk Slunci jenom přihrává



Oteplování Země zvýší hladiny oceánů, ale zase to nebude tak tragické, aby se z desítek milionů lidí stávali ekologičtí uprchlíci. Jistě, desetitisíce a možná statisíce obyvatel pobřeží se budou muset stěhovat dál do vnitrozemí. Nicméně celosvětového stěhování národů se bát nemusíme. Průměrná teplota totiž nestoupne o šest stupňů, jak tvrdí někteří ekologové, takže oceán nezatopí New York a nízko položená území Asie.
Tyhle představy jsou nesmyslné – dokazoval mi loni v létě starý známý dr. George J. Kukla, Čechoameričan, geolog, který se zabývá klimatem. Dnes je průměrná teplota Země 15 stupňů a když začaly před 115 tisíci lety růst ledovce, počínala doba ledová, mohla být jenom o dva stupně vyšší. Kukla patří k těm odborníkům, kteří s úspěchem přesvědčili americké kongresmany, aby USA nepodepsaly Kjótský protokol, protože ho považují za produkt náboženského blouznění. Rozhodující vliv na Zemi má Slunce, zatímco člověk jenom nepatrně přihrává – a velikost jeho přičinění se nedá změřit.

Netušená nanotechnologická revoluce



Když si tuhle úvahu přečetl přítel dr. Jiří Grygar, astrofyzik se širokým rozhledem, upozornil mě, že na všech vojenských akademiích se učí důstojníci válčit podle zkušeností minulé války. A taky že všichni futurologové se v předvídání budoucnosti obvykle pořádně spletli. Má pravdu. Ani já nemám tušení, jaké další příčiny mohou vyvolat příští střetnutí. Navíc nikdo neví, jak s námi zamává nástup nanotechnologií, které se rodí v laboratořích – tyhle neviditelné prostředky mohou za několik málo desítek let změnit každodenní život k nepoznání.
To je jenom pár neučesaných myšlenek, které se mi honí hlavou delší dobu. Teď za ně čekám spršku kritik vědců a politologů. Tak jen houšť! Ať se k něčemu dobereme.

Ve zkrácení otiskl MFD 4.1.2007, vzápětí nezkrácený www.fragmenty.cz a 5.1.2007 Neviditelný pes
nahoru | zpět

ed2006-2012 © kuks