Karel Pacner

novinář, který píše i knihy, nyní na odpočinku

hlavní články

30.05.2017 Nepovinná četba: DĚDEČKŮV DENÍK

Knihu Libuše Koubské Dědečkův deník jsem přečetl během prvních dvou večerů od chvíle, kdy mi ji věnovala. Jenže jsem pořád přemýšlel o tom, jak o ní napsat stejně sličnými slovy, jakými ji autorka psala. Neumím to, nejsem prozaik, nemám tak hluboké vidění světa.
Líba postavila pomník jedné větvi svých předků. Vyšla z deníku dědečka Josefa Bačovského, který si psal během první světové války na ruské frontě a potom v zajetí. Tyto stručné zápisky obalila mohutným vyprávěním o celém rodu. A potom plynule pokračovala až do dědečkovy dobrovolné smrti v roce 1953.
Jsou to dějiny 20. století na obrazu jedné rodiny – Rakousko-Uhersko, cesty zajatce, vznik Československé republiky, protektorát, komunistický puč v únoru 1948, život na lístky za obou válek, nucený odsun části rodiny do východního Německa, nátlak na vstup do zemědělského družstva.
Je to příběh jedné obyčejné česko-německé rodiny otloukané dobou. To obyčejné musím zdůraznit – nikdo z rodiny nevyrostl v hrdinu, všichni zůstali řadovými občany. Okamžitě jsem si vzpomněl na Legendu o Ostojovi od nedávno zesnulého archeologa docenta Zdeňka Smetánky – vzal jméno sedláka uváděného roku 1132 na Levém Hradci a na jeho fiktivním osudu ukázal život obyčejných lidí té doby.
Kniha Libuše Koubské je důstojným doplňkem dějin psaných renomovanými historiky. Bez takových osobitých pohledů bychom minulé doby nepochopili.
nahoru | zpět

ed2006-2012 © kuks