Karel Pacner

novinář, který píše i knihy, nyní na odpočinku

hlavní články

24.02.2017 Vzrušující pátrání po mimozemšťanech pokračuje

Nedaleko nás – ve vzdálenosti 40 světelných let, což je v kosmických měřítcích pakatel – leží hvězda se sedmi planetami, z nichž na třech existují podmínky pro život. Tahle zpráva vydaná americkou NASA a Evropskou jižní observatoří se stala ve středu celosvětovou senzací.
Nicméně americká kosmická agentura tradičně vydává čas od času ohromující zvěsti, které z kontextu vědeckého bádání zase tak příliš nevybočují. Je to rituál, kterým se snaží zaujmout zvláště americkou veřejnost a následkem toho i kongresmany schvalující každoroční rozpočet státních institucí.

Čtvrt století hledání exoplanet


Intenzivní pátrání po planetách cizích hvězd, říká se jim exoplanety, probíhá čtvrt století. Před rokem 1990 mělo příchuť laciné honby za senzacemi, navíc astronomové k němu měli jenom primitivní prostředky. Málokdo věřil, že exoplanety existují a mají nějaký význam. Teprve nástup nových pozorovacích technik ukázal, že opak je pravdou. NASA dokonce začala vypouštět astronomické družice specializované na hledání exoplanet – Spitzer (srpen 2003), COROT (prosinec 2006), Kepler (březen 2009), pomáhá i Hubble (duben 1990).
Jedním z hlavních úkolů NASA je hledání známek života ve vesmíru. Vědci předpokládají, že život má nejlepší podmínky ke vzniku na terestrických planetách, tedy podobných Zemi s tvrdým povrchem a podobnou velikostí. Další podmínkou má být existence vody, třebaže výzkumy ukazují, že to nemusí být pravidlem. Proto se jak americká kosmická agentura, tak řada pozemských teleskopů zaměřila na pátrání po terestrických exoplanetách.

Cizí planety podobné Zemi


Zpočátku neměli odborníci tak dokonalé přístroje, aby mohli poměrně malé planety okolo cizích hvězd identifikovat. Nalézali tělesa o velikosti Jupitera a větší, které nejsou pro život příhodné. Navíc požadovali, aby exoplanety obíhaly mateřské hvězdy ve vzdálenostech, ve kterých teplota umožňuje existenci kapalné vody. Takový objev se poprvé podařil v prosinci 2011. Od té doby známe terestrických exoplanet několik desítek.
„Když vezmeme v potaz vzdálenost od centra Galaxie (příliš blízko není klidné prostředí), umístěný v ramenech (hustota okolních hvězd nesmí být ani moc vysoká, ani moc nízká), vhodný věk hvězd, pak dostaneme odhad, že se v ekosférách hvězd naší Galaxie nachází asi 33 miliard terestrických planet,“ odhadl nedávno astrofyzik Jiří Grygar v časopisu Astropis. Dokonce i u nejbližší hvězdě Atlas Centauri, vzdálená 4,4 světelné roky, našli pracovníci Evropské jižní observatoře loni v létě těleso o hmotnosti 1,27 Země.
Loni na podzim napočítali astronomové celkem 3 254 exoplanet všech druhů.

Život ve vesmíru není výjimkou


Jaký význam má tedy středeční ohlášení sedmičlenné rodiny exoplanet? Opět potvrzuje, že planety u cizích hvězd nejsou ničím výjimečným, navíc výjimečná nejsou ani tělesa terestrického typu. Tyto objevy tedy znovu potvrzují hypotézu, že život ve vesmíru je obvyklým jevem. Ovšem k potvrzení této představy pomocí automatických sond nám zatím chybí technika – sestrojení mezihvězdného průzkumníka je nad naše síly, snad to bude možné za 30–50 let.
Toto pojetí života vychází z našich zkušeností omezených antropocentrickým pohledem. Není vyloučeno, že existují životní formy, které si neumíme představit.
Vyšlo 24. 2. 2017 v MF Dnes
nahoru | zpět

ed2006-2012 © kuks