Karel Pacner

novinář, který píše i knihy, nyní na odpočinku

hlavní články

26.12.2006 STS 116: Nejúspěšnější expedice ke kosmické stanici skončila

Když raketoplán Discovery dosedl minulý pátek 22. prosince pozdě večer našeho času na letišti Kennedyho kosmického střediska na Floridě, všichni si oddechli. Do poslední chvíle totiž nebylo jasné, jestli se umoudří počasí nad Floridou anebo Kalifornií, anebo v nejhorším případě bude muset dosednout na základně White Sands v Novém Mexiku.

STS 116: Nejúspěšnější expedice ke kosmické stanici skončila-1Pohled na stanici ISS s dopravní lodí Sojuz z paluby raketoplánu

„Blahopřeji vám k patrně největší montážní expedici,“ uvítal posádku po přistání rádiem z houstonského řídícího střediska kosmonaut Kenneth T. Ham. Během třináctidenní výpravy přivezli kosmonauti na Mezinárodní kosmickou stanici ISS přes šest tun zásob, instalovali na ní příhradovou konstrukci pro sluneční panely, které tam přivezou příští rok, a propojili kabely na nové zdroje, takže se výkon palubní elektrárny zvýšil o polovinu. Samozřejmě zápasili i s potížemi – nemohli složit dvě křídla solárních panelů, s velkým úsilím nakonec zasunuli jedno a druhé nechali na příště. Kvůli tomu museli uskutečnit ještě čtvrtý neplánovaný výstup do prostoru. Robert Curbeam, který se účastnil všech, tak vytvořil nový rekord – čtyři výstupy během jednoho letu.
Tato prosincová expedice byla letos už třetí, což bylo nejvíc od roku 2002. Začátkem roku 2003 totiž havaroval během přistávání stroj Columbia a NASA musela opět zdokonalit některé systémy těchto plavidel. Loňský a první letošní lety raketoplánů byly proto více méně zkušební, až další dva patřily k rutinním. Nicméně i v jejich průběhu měli specialisté obavy, aby se neopakovalo poškození tepelné štítu jako u Columbie.

STS 116: Nejúspěšnější expedice ke kosmické stanici skončila-2Nádherné přistání Discovery na Kennedyho základně ukončilo nejistotu nad počasím

Příští rok počítají Američané se čtyřmi výpravami raketoplánů, Rusové vypustí dvě osobní lodě Sojuz, šest nákladních typu Progres a Západoevropané nákladní stroj Jules Verne. Stavbu ISS mělo by v následujících třech letech dokončit devět dalších výprav raketoplánů, protože má zahájit provoz na podzim 2010 se současným ukončením letů raketoplánů. Je to velice ambiciózní plán, který nepovažují mnozí odborníci v daném termínu za splnitelný – i drobné závady a nepřízeň počasí ho mohou zdržet. Avšak vedení NASA nechce o téhle možnosti zatím mluvit.

Odesláno 26.12.2006 do MFD, otištěno 27.12.2006


nahoru | zpět

ed2006-2012 © kuks