Karel Pacner

novinář, který píše i knihy, nyní na odpočinku

hlavní články

20.02.2016 Einsteinovy vlny

Objev, který změní 21. století, ale zatím nevíme, jakým způsobem


Ve čtvrtek 11. února vystoupil na tiskové konferenci ve Washingtonu David Reitze, šéf detektoru LIGO: „Dámy a pánové, zachytili jsme gravitační vlny. Dokázali jsme to!“
Byla to stejně převratná slova, jako když Neil Armstrong v červenci 1969 vstoupil na Měsíc: „Je to malý krok pro člověka, ale velký skok pro lidstvo.“
Právě před sto lety předpověděl geniální fyzik Albert Einstein ve své obecné teorii relativity existenci gravitačních vln. Ale po čase i on zapochyboval, jestli se je podaří detekovat – natolik mají být slabé a těžko postřehnutelné.
Gravitace neboli přitažlivost se šíří ve vlnách jako třeba světlo. Avšak místo radiace se projevuje chvěním prostoru. Toto chvění nepodléhá žádnému rušení, a proto může přinést spoustu nových poznatků o vesmíru.
V šedesátých letech 20. století postavil první detektory gravitačních vln poblíž Washingtonu a Chicaga profesor Joseph Weber. V roce 1972 mu dokonce NASA umožnila, aby poslal jednu aparaturu s astronauty Apolla 17 na Měsíc. Nic nezachytil. Nicméně podnítil tím řadu kolegů nejen v USA, ale i v Itálii, Japonsku a v Německu, aby v těchto experimentech pokračovali. Určité nepřímé důkazy o těchto vlnách našli. Weber ještě před svou smrtí v roce 2000, kdy mu bylo jednaosmdesát, přispěl k vybudování laserového detektoru LIGO.
Laserovou aparaturu LIGO začali stavět v roce 1993, stála miliardu dolarů. Skládá se ze stanic v Livingstonu v Louisianě a v Hanfordu ve státu Washington. Vzdálenost tří tisíc kilometrů má vyloučit rušení okolními jevy. V první etapě pozorování v letech 2002–2010 nic nezachytila. Potom ji pět let zdokonalovali.
A loni 14. září zaznamenala první záchvěvy gravitačních vln. Asi 250 milionů světelných let od nás splynuly dvě černé díry a přitom slabě vykřikly. Gigantické válce ukryté ve dvou tři kilometry dlouhých tunelech se slabounce rozechvěly.
Vědci z LIGO dlouho zkoumali zachycený signál, který trval půl vteřiny, a zpřesňovali jeho vlastnosti. Proto výsledek ohlásili až po pěti měsících.
Tisková konference vzbudila obrovský zájem odborníků na celém světě. Po optickém, rádiovém a gama okně, které astronomové dosud používají k pozorování vesmíru, získali čtvrté okno. „Gravitační vlny nabízejí úplně nový pohled na vesmír a díky jejich zachycení můžeme čekat revoluci v astronomii,“ řekl proslulý teoretický fyzik Stephen Hawking. A důsledky revolucí bývají obrovské, ale jak víme, nedají se předvídat.
Otištěno v Reflexu č. 7 - 18. 2. 2016
nahoru | zpět

ed2006-2012 © kuks