Karel Pacner

novinář, který píše i knihy, nyní na odpočinku

hlavní články

12.12.2015 Televize: V síti CIA

Druhý program České televize uváděl vždy v sobotu večer třídílný seriál V síti CIA – o bojích tajných služeb za studené války.
První díl, který spočíval v hledání sovětského krtka v britské výzvědné službě MI 6, v zásadě odpovídal skutečnosti. Tímto zrádcem byl Kim Philby, který se vypracoval ve vysokého důstojníka.
Ovšem všechno probíhalo jinak, než uváděl film. Jeho odhalení nepocházelo z Berlína, nýbrž z Washingtonu a Londýna. Philby sloužil jako styčný důstojník britských služeb v USA, kamarádil se s Jamesem Angletonem, šéfem kontrašpionáže CIA. Po válce působil jako styčný důstojník britských služeb ve Washingtonu.
Když se dověděl, že dešifrování sovětských depeší z doby války, které Američané zaznamenali a teprve okolo 1950 zpracovávali, se blíží k odhalení agenta MacLeana, poslal Burgesse, který sloužil pod ním ve Washingtonu, do Londýna, aby ho varoval. Oba uprchli přes Francii a Finsko do SSSR – a tím upozornili na Philbyho. Američané s ním odmítli spolupracovat, označili ho za krtka KGB, poslali do Londýna, ale Britové tomu nevěřili. Nicméně museli ho propustit ze služby, zařídili mu místo dopisovatele Economistu a Timesu v Damašku.
Potom se naštvala jeho předválečná milenka, jak vychvaluje egyptského diktátora Násira, a řekla lidem z tajných služeb, že jí Kim před válkou lákal k práci pro Sověty. Kontra MI 5 poslala za ním do Damašku jeho kamaráda a při pitce se Philby přiznal. Kamarád se vrátil do Londýna a řešili, co mají dělat dál, když přišla zpráva, že Philby zmizel, sedl na sovětskou loď. Později se vynořil v Moskvě.
Také případ Višněvského v Istanbulu proběhl jinak. Konzul a důstojník NKVD, který chtěl přejít k Britům, se jmenoval Konstantin Volkov. Zprávu o tom dostal a přišla vedoucí protisovětské sekce MI 6 Philby. To by byla pohroma. Philby ohlásil tuto zradu do Moskvy a sám odletěl do Istanbulu, aby ho tam vyzvedl – ale ten už seděl v Moskvě ve vězení, kam ho okamžitě po jeho zprávě dopravili.
„Čaroděj“ v Berlíně, přes kterého šlo odhalení Philbyho, a další postavy jsou výmyslem scénáristů.
Druhý díl nemá smysl komentovat. Hlavní hrdina se stává klíčovým důstojníkem CIA během lidového povstání v Maďarsku na podzim 1956 a potom během vysazení kubánských exulantů proti Castrovi na Kubě na jaře 1961. Takové přesuny zpravodajců se vymykají zvyklostem.
Myslím, že třetí díl, který vysílali dnes, je nejlepší. Líčí hledání sovětského krtka v centrále CIA v Langley. Scénáristé se odpoutali od jakékoli skutečné předlohy a vymysleli příběh tří spolužáků z vysoké školy, kteří se po studiích dostali na rozdílné strany. Způsob práce vyzvědačů vykreslili naprosto přesně, o skutečnost se opírali jenom zlehka – sovětského agenta v Langley objevili mnohem později a na nižší funkci. Rovněž dokonale vystihli charakter šéfa kontrašpionáže CIA Jamese Angletona – z činnosti pro KGB podezřívá kdekoho včetně prezidentova bezpečnostního poradce Henryho Kissingera, na druhé straně přesnou analýzou některých nejasností řeší zapeklité problémy. Také závěrečné záběry z Moskvy, kde přežívají uprchlíci ze západních služeb, zklamaní, zatrpklí a bez perspektivy, odpovídají skutečnosti.
Přes všechny výhrady to byl povedený seriál, který trochu poodhrnul závoj nad tajnými bitvami za studené války.
nahoru | zpět

ed2006-2012 © kuks