Karel Pacner

novinář, který píše i knihy, nyní na odpočinku

hlavní články

09.09.2006 Hledáme kosmické civilizace. Zatím bez úspěchu

V Kalifornii staví novou radioastronomickou observatoř specializovanou výhradně na toto pátrání



„Kdyby se našel život na jiných tělesech sluneční soustavy, pak by to znamenalo, že je ve vesmíru všude,“ konstatovala dr. Jill Tarterová, ředitelka programu hledání mimozemských inteligencí Ústavu SETI v Kalifornii, na přednášce v Praze v průběhu mezinárodního astronomického kongresu. Proto naše automaty hledají stopy po vodě na Marsu – bez vody by totiž podle našich znalostí nemohl život existovat. „Víme, že voda na Marsu byla, ale nevíme, jak dlouho tam zůstala,“ pokračovala Tarterová. „Také podezíráme Jupiterovy měsíce Europa, Gynamed a Callisto, že by na nich mohl být v nějaké formě život. Organické látky, které jsou patrně pod ledem na Europě, by mohla odebrat automatická sonda, když by tento krunýř prorazila.“

Jak by mohli mimozemšťané, kteří přebývají na jiných planetách a měsících naší sluneční soustavy, vypadat? Nejspíš to budou mikroorganismy – žádní vyspělí tvorové. Inteligence se rozvíjela pouze na Zemi.

Půldruhé stovky exoplanet



Hledáme kosmické civilizace. Zatím bez úspěchu-1Tak má Allenova soustava radioteleskopů vypadat

Víme, že život existuje na planetě Země, tedy na pevném tělese s určitými podmínkami. Život mimo planetu si nedovedou vědci představit. A když chtějí získat stopy po cizích inteligencích, hledají tedy planety, nejlépe planety podobné Zemi.
Ovšem to není jednoduché – astronomové zatím nemají tak výkonné dalekohledy, aby dokázali tato tělesa ve vzdálených končinách vesmíru spatřit. Zkoušejí to pomocí několika nepřímých metod. Předpokládají, že exoplanety, jak se jim říká, které obíhají své mateřské hvězdy, je aspoň trochu zastiňují. A právě ze změny jasnosti jednotlivých hvězd odvozují, jestli mají či nemají planety. Exoplanety by rovněž měly svou gravitací ovlivňovat pohyb svých hvězd. A konečně se dají tato tělesa vysledovat v okamžicích, kdy se dvě hvězdy překrývají – v proudu světla vyvolávají u vzdálenější různé výchylky.
„Dosud se tímto způsobem podařilo najít 166 exoplanet,“ připomněla Tarterová. „Bohužel jsou větší než je naše Země, pět z nich dokonce desetkrát až patnáctkrát větší. A na velkých nebeských tělesech, aspoň podle současných znalostí, by život existovat nemohl.“
Vědci se domnívají, že exoplanety, na kterých by se mohl vyvíjet život, musí vyhovovat ještě dalším podmínkách. Měly by okolo mateřské hvězdy kroužit přibližně po kruhové dráze a ve vzdálenosti, která umožní trvalou existenci vody. Nesmějí to být plynní obři, nýbrž musí mít pevný povrch. I hmotnost je důležitá – neměla by být větší než dvojnásobek Země a menší než její polovina.
Zatím však žádné těleso, které by těmto kritériím vyhovovala, astronomové nenašli. Několik z nich, které mají s vysokou pravděpodobností pevný povrch, obíhá příliš blízko okolo svých hvězd, takže tam panuje silná gravitace.
Nicméně do deseti let by se mohla situace změnit. V roce 2013 chtějí USA vypustit na oběžnou dráhu Webbův kosmický teleskop, který by mohl být vybaven aparaturou na detekci planet o velikosti Země do vzdálenosti 32 světelných let. V této oblasti je na tisíc hvězd, u některých z nich už exoplanety známe, ale jsou bohužel značně větší, než bychom si přáli.

Tisíc civilizací v Galaxii



Hledáme kosmické civilizace. Zatím bez úspěchu-2 Inteligentní tvor?

„V pozorovatelném vesmíru je na sto miliard galaxií,“ pokračovala Tarterová ve svém výkladu. „Každá má přes sto miliard hvězd. To je víc než zrnek písku na všech plážích světa.“
Mnozí vědci se domnívají, že by bylo podivné, kdyby se v takovém gigantickém množství nenašly planety obdařené životem, navíc životem inteligentním – kdyby Země byla výjimkou. Radioastronom Frank Drake vytvořil před lety rovnici, podle níž se odhadoval možný počet vzdálených světů, na kterých žijí bytosti obdařené rozumem. Předpokládá, že polovina hvězd má nejméně jednu planetu, na níž existují příhodné podmínky pro život. Nicméně ten se mohl vyvinout pouze na polovině z nich, přičemž pouze na 20 procentech by mohl vzniknout život inteligentní. Řekněme, že pětina těchto inteligencí má zájem na komunikaci s ostatními. Nakonec Drakeovi vyšlo, že pouze v naší Mléčné dráze čili Galaxii by mohlo existovat na tisíc vyspělých civilizací, které si vyměňují informace.
„Jakákoliv kosmická technika, na kterou bychom narazili, bude mnohem starší než naše,“ zdůraznila Tarterová. „Nesmíme zapomenout, že Galaxie vznikla před 10 miliardami lety, zatímco náš sluneční systém před 4,6 miliardy let.“

Jediný podivný signál



Ovšem jak a kde takové inteligence hledat? Vědci hledají stopy po inteligentní technice ve vesmíru, na to jedině máme prostředky. Domnívají se, že cizí inteligentní bytosti vysílají rádiové signály – a právě na ty především zaměřují.
S tímto pátráním začali radioastronomové už v roce 1960. Dr. Frank Drake zkoumal pomocí radioteleskopu v Green Banku v Západní Virgínii signály, které vydávaly dvě blízké hvězdy na vlně 21 centimetrů. Tento legendární projekt OZMA skončil po 150 hodinách bezúspěšně. Nic, co by mohlo být umělého původu a vypadalo nepřirozeně, nenašli, veškeré záření bylo přirozené.
V sedmdesátých a osmdesátých letech minulého století patřilo pátrání po signálech kosmických civilizací k prestižním vědeckým úkolům obou supervelmocí. V roce 1977 přijal radioteleskop Ohijské státní univerzity podivný signál trvající 72 sekund. Avšak víc už se neopakoval a není jasné, co představoval a odkud přišel. Další pátrání po jeho zdroji bylo marné. Podle Tarterové to mohl být i šum vlastního přístroje či nějaká anomálie pozemského původu.
Koncem roku 1984 vznikl v Kalifornii Institut SETI, hojně podporovaný kosmickou agenturou NASA. Tento ústav řídil několik pátracích akcí. Zpočátku pomocí radioteleskopu v Parkesu v Austrálii 2 600 hodin a vzápětí 100 dnů pomocí antény o průměru 305 metrů v Arecibu na Portoriku v rámci projektu Phoenix. Potom následoval několikaletý projekt SERENDIP, jehož se zúčastnily rovněž Kalifornská univerzita v Berkeley, Univerzita západní Sydney v Austrálii a další instituce, přičemž zapojily největší radioteleskopy. Jeho součástí byla rovněž akce SETI@home, kdy lidé na celém světě zapojovali své počítače do zpracování získaných informací.
Na celém světě proběhlo nejméně 98 pátracích akcí, kromě USA především v Sovětském svazu, Austrálii, Argentině a Itálii. Žádný však neměl úspěch.

Jako teleskop o průměru 140 metrů



Američtí a sovětští politici však byli netrpěliví, čekali brzké zprávy o navázání spojení s jinými inteligentními světy. A když je nedostávali, na toto úsilí zanevřeli. Kreml přestal financovat tyto radioastronomické projekty, když kvůli ekonomickým potížím škrtal ve vědeckých projektech. Americký Kongres zrušil v rozpočtu kosmické agentury NASA dotaci na výzkum mimozemských civilizací v nicotné výši 12 milionů dolarů v roce 1993. Od té doby musí Institut SETI získávat větší dotace od různých firem a podniků.
Veškeré pátrání dosud probíhalo na aparaturách prvotně určených pro radioastronomy. Institut SETI chce spolu s Kalifornskou univerzitou tuto metodu převrátit – od loňského roku buduje v nedalekém údolí Hat Creek, kde už je známá radioastronomická observatoř, Allenovu soustavu teleskopů specializovanou na hledání signálů cizích inteligencí. Z předpokládaných 350 antén, každá o průměru 6,1 metru, které mají stát na jednom hektaru půdy, jich do poloviny srpna instalovali deset.
„Máme peníze na 42 takových teleskopů, zbývající naši technici postaví během několika týdnů,“ řekla Tarterová v polovině srpna v Praze. „Na ostatní sháníme peníze. Až tuto soustavu dokončíme a propojíme ji, získáme vlastně pohyblivý teleskop, odpovídající průměru číše 140 metrů. Takový systém může naslouchat rádiovému vysílání 32 objektů současně. Vzhledem k tomu, že v tomto okruhu nebudeme zabírat jenom hvězdy, ale i další objekty, jako jsou pulsary, hnědí trpaslíci a podobně, vypomůžeme astronomům. Ovšem prvotní tady bude hledání signálů umělého původu.“
Už prvních 42 teleskopů může zahájit pátrání, a to v centru Galaxie. Celou soustavu chtějí dokončit v červnu 2008. Zatímco v rámci projektu Phoenix prozkoumali Američané a Australané rádiové signály od tisíce blízkých hvězd, Allenův systém by měl nakonec prohlédnout 100 tisíc až milion objektů.


Rudolf Pešek


Když začalo být na počátku sedmdesátých let 20. století hledání mimozemských civilizací předmětem vědeckého bádání, navrhoval profesor Rudolf Pešek z Prahy pro toto úsilí zkratku CETI – Communication with Extraterrestrial Inteligence, česky Spojení s mimozemskými civilizacemi. Později přešli odborníci na označení poněkud skromnější: SETI – Search for Extraterrestrial Inteligence, česky Hledání mimozemských inteligencí.

Paul Allen


Spoluzakladatel firmy Microsoft Paul Allen patří mezi největší sponzory Institutu SETI. Na soustavu nových teleskopů věnoval 13,5 milionu dolarů, takže umožnil zahájit jejich stavbu. Proto po něm tento systém pojmenovali.

Vyšlo v MFD 9. 9. 2006
nahoru | zpět

ed2006-2012 © kuks