Karel Pacner

novinář, který píše i knihy, nyní na odpočinku

hlavní články

23.11.2006 Bez kosmonautů do vesmíru? To nejde!

Komentátoři v MFD si vymysleli téma, jestli se má dávat při výzkumu vesmíru přednost automatům nebo lidem. Patřím mezi zastánce pilotovaných letů – a podle toho jsem tento článek také napsal. Ale ani kamarád Zdeněk Pokorný, astronom z Brna, který měl obhajovat automaty, nebyl při tom tak ortodoxní jako někteří jeho kolegové.

Američané chystají projekt Constellation, který má kosmonautům umožnit, aby se koncem příštího desetiletí vrátili na Měsíc a okolo roku 2030 anebo o něco později letěli na Mars. Opravdu jsou lidé ve vesmíru nezbytní?

Někteří vědci, zvláště pak astronomové, si myslí, že kosmonauty nepotřebují, protože skoro všechnu práci za ně mohou odvést chytré automaty. Ve skutečnosti se hluboce mýlí.

Bez kosmonautů do vesmíru? To nejde!-1Kosmonaut, který pracuje na povrchu Mezinárodní kosmické stanice ISS – bez montérů by ji nikdy nesestavili

Ano, automaty jsou nezbytné, ale na mnohé věci samy nestačí. Například Hubblův teleskop, který astronomové opěvují jako nejcennější aparaturu, jakou kdy používali. Na oběžnou dráhu ho vysadila posádka raketoplánu. Už třikrát ho další kosmonauti opravovali a zdokonalovali. A teď, kdy odcházejí některé jeho klíčové systémy, zase všichni úpěnlivě čekají, až americká NASA pošle k tomuhle dalekohledu raketoplán s lidmi, kteří udělají jeho generální opravu a prodlouží jeho existenci o další roky – jinak by brzy skončil. Uvažovalo se i tom, že by se o Hubbla postaraly automaty. Jenže to je tak složitý úkol, že si specialisté nejsou jisti, jestli by ho zvládly. Není vyloučeno, že se vymyká možnostem současné techniky, byť ji považujeme za vysoce vyspělou. Kromě toho by taková operace patrně přišla dráž než expedice pilotovaného plavidla.
Tento příklad není ojedinělý. Posádky raketoplánů uváděly na dráhu už mnoho družic včetně vědeckých, některé z nich rovněž opravovaly, případně snášely na Zemi. Když si odmyslíme, že se na každou jednotlivou operaci musí dlouho a důkladně vycvičit, můžeme říci, že se stala běžnou součástí jejich práce.
Je pravděpodobné, že odvoz vysloužilých družic, pokud nejsou vybavené automatikou zajišťující jejich sestup, se v budoucnosti stane jedním z rutinních úkolů kosmonautů. Tím se bude předcházet rozpadu těchto těles na menší kousky před tím, než shoří v atmosféře. Jak se totiž zvyšují počty družic na oběžné dráze, tak se stává tohle kosmické smetí, které z nich zbude a nadlouho zamořuje oběžné dráhy, problémem – může zasáhnout a poškodit fungující družice i plavidla s lidmi.
Původně si odborníci mysleli, že pozorování zemského povrchu ke špionážním účelům musí obstarávat vojenští kosmonauti. Brzy se přišlo na to, že kvalitnější záběry dodávají automaty. Rovněž tak padlo přesvědčení, že továrny vyrábějící různé produkty vlivem stavu beztíže se neobejdou bez lidské obsluhy – ani to dnes neplatí. Nicméně jejich údržbu musí obstarávat zase lidé.

Bez kosmonautů do vesmíru? To nejde!-2Známý americký kosmonaut John Young - všimněte si, že se bez brýlí neobejde

Sondy pronikají stále častěji a hlouběji do sluneční soustavy. Odvoz vzorků z povrchu Marsu do blízkosti Země, nejlépe na orbitální stanici, k průzkumu také zajistí – můžeme to čekat na počátku příštího desetiletí. Automaty vydláždí cestu lidem k Měsíci, k Marsu i k dalším nebeským tělesům. Třebaže je konstruktéři vybavují stále kvalitnějšími prvky umělé inteligence, o konečné propátrání sluneční soustavy se musí postarat kosmonauti s vědeckou erudicí. Člověk je přece jenom vybaven komplexnějšími smysly než sebedokonalejší automat a v nepředvídaných situacích se umí rozhodovat – rychle rozhodovat; nezapomeňme, že od vzdálenějších těles letí rádiový signál k Zemi desítky minut, takže rozkazy komplexního týmu odborníků z pozemského velitelství by mohly být často k ničemu.
A opět bude nutné, aby planetolety, které budou těmi nejsložitějšími stroji, opravovali vycvičení lidé. Příliš mnoho sond, které mířily k Marsu a Venuši, totiž havarovalo, někdy i kvůli drobným chybám, na které by každý kosmický opravář – pokud by byl na jejich palubách – okamžitě přišel.
Když se podíváme do historie, vidíme, že lidstvo či národy se vzepnou k velkým úkolům, když pocítí jeho romantiku, když zatouží překonávat fantazii. Právě takový charakter měl projekt Apollo, který přivedl Američany na Měsíc. Málokdo si uvědomuje, že práce na něm dala vzniknout spoustě nových patentů a vynálezů i léčebných metod, které už pronikly do našeho každodenního života – mluví se o přínosu v mnoha stovkách miliard dolarů. A ještě bohatší dary můžeme čekat od projektu Constellation.

Otištěno v MFD 23.11.2006
nahoru | zpět

ed2006-2012 © kuks