Karel Pacner

novinář, který píše i knihy, nyní na odpočinku

hlavní články

30.09.2006 První kosmickou turistkou „Anuška“

„Anuška“, jak ji v ruském Hvězdném Městečku říkali, protestovala. Když jí ukázali kombinézy, které má nosit ve vesmíru, odmítla je. Chtěla si s sebou odvézt ošacení podle vlastního výběru. Navíc v množství, jaké by se do jejího kufříku nevešlo. Hudrovala tak dlouho, až pochopila, že by ji mohli ze seznamu členů posádky vyškrtnout. A tak se spokojila s několika tričky a krátkými kalhotami jako ostatní kosmonauti.

Výměna 24 dnů před startem



Když se v pondělí 21. srpna vrátila Anousheh Ansariová z výcviku do svého bytečku ve Hvězdném Městečku u Moskvy, ozval se telefon. Volal jeden z ředitelů americké firmy Space Adventures, která Rusům sjednává západní kosmické turisty. Oznamoval jí neuvěřitelnou novinu: „Japonec Daisuke Enomoto nemůže letět. Chtěla bys startovat místo něho?“
„Nemohla jsem tomu uvěřit,“ přiznala později. „Myslela jsem si, že je to nějaký žert. Teprve když jsem si uvědomila, že je to pravda, mě to šokovalo a vzrušilo. Začala jsem křičet radostí a lidé, kteří mě slyšeli, to nemohli pochopit.“
Do startu Sojuzu TMA-9 zbývalo pouhých 24 dnů. I když amerického velitele posádky Michaela Lopez-Alegria a ruského palubního inženýra Michaila Ťurina znala, musela se s nimi seznámit ještě víc. A hlavně začít s nimi společný výcvik. Dosud totiž trénovala s Jurijem Malančenkem a Peggy Whitsonovou, kteří byli náhradníky.
Tato výměna na poslední chvíli je dost neobvyklá. Svědčí o tom, jak Rusové nutně potřebují těch dvacet milionů dolarů, které jim musí každý kosmický turista platit za letenku včetně výcviku. Nicméně také ukazuje na to, že půlroční výcvik, kterým americká Iránka prošla, ke krátké cestě vesmírem stačí.
A milionář Enomoto? Možná poletí později – až si nechá vyoperovat žlučové kameny a ruská Hlavní lékařská komise pro kosmonauty ho uzná za plně zdravého člověka.

Cena Ansari X-Prize



Paní Ansariová pochází z rodiny bohatého iránského podnikatele, který pět let po svržení císaře a nastolení teokratické vlády v Teheránu emigroval v roce 1984 do Spojených států. Dívce bylo osmnáct let a anglicky neuměla.
Cizí řeč se brzy naučila a vystudovala elektrické inženýrství a počítačové vědy. Mezitím se v pětadvaceti vdala, vzala si iránského exulanta Hamida Ansariho.
Po získání titulu master v roce 1992 nastoupila nejprve do počítačové firmy MCI Telecommunications a brzy přešla do společnosti pro přenos informací přes družice Comsat. Ani tam dlouho nevydržela. V roce 1993 založila spolu s manželem a švagrem Amirem v texaském Richardsonu firmu Telecom Technologies (TT), orientovanou na vývoj počítačových programů pro spojovací aparatury. Nakonec tam Asnariová postoupila do funkce viceprezidentky.
Rodina Asnariových je vynalézavá a neustále hledá nové směry činnosti. Na počátku devadesátých let se začala zajímat i o kosmickou turistiku. Nejdřív sledovala snahu konstruktéra Burta Rutana, majitele firmy Mojave Aerospace Ventura, o postavení stroje SpaceShipOne, určeného pro krátké výskoky do vesmíru. Potom se rozhodla financovat Cenu X, kterou získá plavidlo, jemuž se takový suborbitální skok opravdu aspoň dvakrát po sobě povede. V lednu 2004 věnovala na tuto cenu tolik peněz, že ji zakladatelé z vděčnosti přejmenovali na Ansari X-Prize.
Krátce nato se její firma dohodla se Space Adventures, která se zabývá výběrem kosmických turistů pro Rusy, na užší spolupráci. U ruské továrny Mjasiščeva objednaly suborbitální dopravní loď Explorer. Od roku 2008 má vynášet turisty na pokraj vesmíru. Současně si mladá žena objednala za 20 milionů dolarů svůj kosmický výlet.

Příklad pro muslimské ženy



Sojuz TMA-9 startoval s několikadenním zpožděním. Třebaže jsou vztahy mezi USA a Iránem krajně napjaté, vezla s sebou kosmonautka, která má americké občanství, do vesmíru i vlajku své rodné země. Avšak ze skafandru si ji musela sundat.
První dva dny postihla „Anušku“ – stejně jako spoustu dalších kosmonautů – kosmická nemoc, prostě jí nebylo dobře od žaludku. Přesto si kosmický let užívala. „Nejkrásnější okamžik byl, když jsem poprvé spatřila Zemi, a viděla, jak je krásná a klidná na tmavém pozadí,“ svěřovala se řídícímu středisku. „Na tuhle chvíli nikdy nezapomenu.“ Pravda, stěžovala si, že kvůli nedostatku vody nemůže zachovávat obvyklé hygienické návyky a líčit se.
Třebaže se s Evropskou kosmickou agenturou ESA dohodla na několika vědeckých experimentech, za svůj hlavní úkol považovala popularizaci výprav do vesmíru. „Chci být příkladem pro mnoha žen a dívek, chci je přesvědčit, aby uvěřily, že nemožné se stává možným.“ Těmito slovy mířila hlavně do muslimského světa, kde jsou ženy často druhořadými bytostmi. Ovšem stovky mladých sledovaly přelety Mezinárodní kosmické stanice, na níž byla jejich krajanka, na teheránské observatoři s velkým nadšením.
Zato teheránský deník Jomhouri Eslami zaútočil na iránskou státní televize kvůli odvysílání reportáže o startu „bohaté Iránky žijící mimo Irán“. Naproti tomu noviny Hambasteghmi označily její let „za zdroj pýchy pro všechny Iránce“.
Když v noci ze čtvrtka na pátek její loď v sibiřské stepi přistála, „Anuška“ si pochvalovala, že získala víc zkušeností, než si vůbec dovedla představit. A teď se vrhne s novým elánem do příprav dalších turistických letů.

Anousheh Ansariová
Narozena 12. září 1966 v Teheránu
1984 se její rodina odstěhovala do USA
1993 spolu s manželem Hamidem a švagrem Amirem založili společnost Telecom Technologies (TT)
2000 TT vytvořila investiční společnost Prodea
2006 Prodea a firma Space Adventures, která se zabývá výběrem kosmických turistů pro Rusy, se dohodly na užší spolupráci

Kosmičtí turisté
Dennis Tito 28. 4. – 6. 5. 2001
Mark Shuttleworth 25. 4. – 5. 5. 2002
Gregory Olsen 1. – 11. 10. 2005
Anousheh Ansariová 18. – 29. 9. 2006

Vyšlo v časopise Instinkt číslo 35/2006
nahoru | zpět

ed2006-2012 © kuks