Karel Pacner

novinář, který píše i knihy, nyní na odpočinku

hlavní články

25.11.2006 Hitlerův pianista – udivující osud nacisty

Pohled do zákulisí nacistické diktatury i americké psychologické války



Jméno „Hitlerova pianisty“ jsem zachytil v jednom dokumentárním filmu. Pak jsem o něm našel množství informací na internetu. A taky nabídku distribuční firmy Amazon, že o něm mají knihu. Napsal jsem kamarádovi do amerického Milwaukee, aby mi ji tam objednal. V den, kdy mi tuhle zásilku z USA naše pošta doručila, jsem uviděl její překlad za výlohou knihkupectví. Zeptal jsem se tedy Alice Horáčkové, která má v kultuře MFD na starosti knihy, jestli nechce, abych ji recenzoval. Byla pro.

Autoři literatury faktu často přicházejí s náměty, jaké by prozaikovi nakladatelský redaktor odmítl jako nemístnou fantazii. Posuďte sami – podtitul knihy Hitlerův pianista zní: Vzestup a pád Ernsta Hanfstaengla, Hitlerova důvěrníka a Rooseveltova spojence.

23.11.2006 Bez kosmonautů do vesmíru? To nejde!

Bez kosmonautů do vesmíru? To nejde!Komentátoři v MFD si vymysleli téma, jestli se má dávat při výzkumu vesmíru přednost automatům nebo lidem. Patřím mezi zastánce pilotovaných letů – a podle toho jsem tento článek také napsal. Ale ani kamarád Zdeněk Pokorný, astronom z Brna, který měl obhajovat automaty, nebyl při tom tak ortodoxní jako někteří jeho kolegové.

Američané chystají projekt Constellation, který má kosmonautům umožnit, aby se koncem příštího desetiletí vrátili na Měsíc a okolo roku 2030 anebo o něco později letěli na Mars. Opravdu jsou lidé ve vesmíru nezbytní?

10.11.2006 Zemřel šéf východoněmecké rozvědky Wolf

Životní osudy Markuse Wolfa, který v pondělí 7. listopadu 2006 zemřel ve věku 83 let, nemají ve světě výzvědných služeb obdoby. Šéfem východoněmecké rozvědky byl jmenován ve svých třiceti letech a na tomto místě zůstal 33 let. Patří mezi legendy špionáže - ovšem pokud lze v tomto světě intrik a špinavostí o legendách v kladném smyslu mluvit.

25.10.2006 Odposlechnuto v nemocnici

Za pětačtyřicetiletým pacientem, který se zotavuje po složité operaci srdce, se přišel do nemocnice podívat kolega.
„Představ si, že se mě ta doktorka na příjmu ptala, jestli kouřím. Řekl jsem že ano. Ale že dvacet let dělám na plynu a tam dýchám ještě horší sajrajty. Na to už ani necekla.“

25.10.2006 Nebojte se kardiostimulátoru!

Měl jsem už několik let potíže s nízkým tepem srdce – 40–50 za minutu místo obvyklých 72. Před dvěma roky chtěla moje kardioložka, aby mi dali kardiostimulátor. V nemocnici Na Homolce mě udělali katetrizaci a řekli, že obě cévy k srdci mám čisté a že by to bylo předčasné.
Často si měřím tlak a přístroj přitom udává i tep. Dne 3. října mi bylo v poledne trochu slabo, a tak jsem se změřil. Tlak dobrý (125/66), zato tep jenom 33. Řekl jsem se to spraví a skutečně v dalších dnech se už pohyboval okolo 60.

21.10.2006 Václav Pačes: Nebyl bych žádnou loutkou stran

Vaška Pačese znám přes čtyři desetiletí, od té doby, co se vrátil z Ameriky. Je to vynikající genetik a nejednou jsem z něho tahal rozumy, když jsem psal o dědičnosti. Když se naši mládenci doslechli, že je na Hradě horkým kandidátem na premiéra dočasné úřednické vlády a Vily Buchert mi řekl „Pojď, uděláme s ním na tohle téma rozhovor“, byl jsem rád. A hrozně mě mrzí, že to nakonec nevyšlo – Vašek by téhle zemi vládl moudře, spravedlivě a s přehledem. Posuďte sami.

Politici selhali, říká předseda Akademie věd VÁCLAV PAČES, o němž se hovoří jako o možném premiérovi úřednické vlády
V nepřehledné povolební situaci se objevují zprávy o sestavení vlády odborníků. Jedním z jmen skloňovaných v této souvislosti je Václav Pačes, předseda Akademie věd. Jak se na tuto možnost dívá on? Na to odpovídá v rozhovoru pro MF DNES.

30.09.2006 První kosmickou turistkou „Anuška“

„Anuška“, jak ji v ruském Hvězdném Městečku říkali, protestovala. Když jí ukázali kombinézy, které má nosit ve vesmíru, odmítla je. Chtěla si s sebou odvézt ošacení podle vlastního výběru. Navíc v množství, jaké by se do jejího kufříku nevešlo. Hudrovala tak dlouho, až pochopila, že by ji mohli ze seznamu členů posádky vyškrtnout. A tak se spokojila s několika tričky a krátkými kalhotami jako ostatní kosmonauti.

27.09.2006 Vedle Carol Neil Armstrong omládl

Vedle Carol Neil Armstrong omládlKdyž v červenci 1969 vstupoval devětatřicetiletý Neil Armstrong jako první pozemšťan na Měsíc, oznámil to na Zemi památnou větou: „Je to malý krok pro člověka, ale velký skok pro lidstvo.“
Po návratu ležel Armstrongovi, stejně jako Buzzi Aldrinovi, který pobýval na Měsíci s ním, a Michaelu Collinsovi, který je zajišťoval z oběžné dráhy, celý svět u nohou. Jako zvláštní američtí vyslanci navštívili desítky zemí – stejně jako kdysi první kosmonaut světa Jurij Gagarin.

15.09.2006 Na cestách: Na skok v Číně

Navštívil jsem ve dnech 2.–10. září 2006 Čínu se zájezdem cestovní kanceláře Firotour. Zájezd byl perfektně organizován. Bylo nás jedenáct: čtyři manželské páry a tři osamělí pánové (nejstarší muž z jednoho páru 77 let, nejmladší osamělec, který nechal manželku doma, 59 let), plus výborná průvodkyně, která tam jezdí několikrát ročně.
Cestou jsem si nedělal žádné poznámky. Tohle jsou dojmy podepřené půlstránkovým programem z cestovky a několika vyjetinami z internetu (cestovatelských zážitků jsem tam našel velice málo!).

09.09.2006 Hledáme kosmické civilizace. Zatím bez úspěchu

Hledáme kosmické civilizace. Zatím bez úspěchu

V Kalifornii staví novou radioastronomickou observatoř specializovanou výhradně na toto pátrání



„Kdyby se našel život na jiných tělesech sluneční soustavy, pak by to znamenalo, že je ve vesmíru všude,“ konstatovala dr. Jill Tarterová, ředitelka programu hledání mimozemských inteligencí Ústavu SETI v Kalifornii, na přednášce v Praze v průběhu mezinárodního astronomického kongresu. Proto naše automaty hledají stopy po vodě na Marsu – bez vody by totiž podle našich znalostí nemohl život existovat. „Víme, že voda na Marsu byla, ale nevíme, jak dlouho tam zůstala,“ pokračovala Tarterová. „Také podezíráme Jupiterovy měsíce Europa, Gynamed a Callisto, že by na nich mohl být v nějaké formě život. Organické látky, které jsou patrně pod ledem na Europě, by mohla odebrat automatická sonda, když by tento krunýř prorazila.“

nahoru | celkem: 558 | stránek: 56 | «<5253545556>»

ed2006-2012 © kuks