Karel Pacner

novinář, který píše i knihy, nyní na odpočinku

hlavní články

25.10.2006 Odposlechnuto v nemocnici

Za pětačtyřicetiletým pacientem, který se zotavuje po složité operaci srdce, se přišel do nemocnice podívat kolega.
„Představ si, že se mě ta doktorka na příjmu ptala, jestli kouřím. Řekl jsem že ano. Ale že dvacet let dělám na plynu a tam dýchám ještě horší sajrajty. Na to už ani necekla.“

25.10.2006 Nebojte se kardiostimulátoru!

Měl jsem už několik let potíže s nízkým tepem srdce – 40–50 za minutu místo obvyklých 72. Před dvěma roky chtěla moje kardioložka, aby mi dali kardiostimulátor. V nemocnici Na Homolce mě udělali katetrizaci a řekli, že obě cévy k srdci mám čisté a že by to bylo předčasné.
Často si měřím tlak a přístroj přitom udává i tep. Dne 3. října mi bylo v poledne trochu slabo, a tak jsem se změřil. Tlak dobrý (125/66), zato tep jenom 33. Řekl jsem se to spraví a skutečně v dalších dnech se už pohyboval okolo 60.

21.10.2006 Václav Pačes: Nebyl bych žádnou loutkou stran

Vaška Pačese znám přes čtyři desetiletí, od té doby, co se vrátil z Ameriky. Je to vynikající genetik a nejednou jsem z něho tahal rozumy, když jsem psal o dědičnosti. Když se naši mládenci doslechli, že je na Hradě horkým kandidátem na premiéra dočasné úřednické vlády a Vily Buchert mi řekl „Pojď, uděláme s ním na tohle téma rozhovor“, byl jsem rád. A hrozně mě mrzí, že to nakonec nevyšlo – Vašek by téhle zemi vládl moudře, spravedlivě a s přehledem. Posuďte sami.

Politici selhali, říká předseda Akademie věd VÁCLAV PAČES, o němž se hovoří jako o možném premiérovi úřednické vlády
V nepřehledné povolební situaci se objevují zprávy o sestavení vlády odborníků. Jedním z jmen skloňovaných v této souvislosti je Václav Pačes, předseda Akademie věd. Jak se na tuto možnost dívá on? Na to odpovídá v rozhovoru pro MF DNES.

30.09.2006 První kosmickou turistkou „Anuška“

„Anuška“, jak ji v ruském Hvězdném Městečku říkali, protestovala. Když jí ukázali kombinézy, které má nosit ve vesmíru, odmítla je. Chtěla si s sebou odvézt ošacení podle vlastního výběru. Navíc v množství, jaké by se do jejího kufříku nevešlo. Hudrovala tak dlouho, až pochopila, že by ji mohli ze seznamu členů posádky vyškrtnout. A tak se spokojila s několika tričky a krátkými kalhotami jako ostatní kosmonauti.

27.09.2006 Vedle Carol Neil Armstrong omládl

Vedle Carol Neil Armstrong omládlKdyž v červenci 1969 vstupoval devětatřicetiletý Neil Armstrong jako první pozemšťan na Měsíc, oznámil to na Zemi památnou větou: „Je to malý krok pro člověka, ale velký skok pro lidstvo.“
Po návratu ležel Armstrongovi, stejně jako Buzzi Aldrinovi, který pobýval na Měsíci s ním, a Michaelu Collinsovi, který je zajišťoval z oběžné dráhy, celý svět u nohou. Jako zvláštní američtí vyslanci navštívili desítky zemí – stejně jako kdysi první kosmonaut světa Jurij Gagarin.

15.09.2006 Na cestách: Na skok v Číně

Navštívil jsem ve dnech 2.–10. září 2006 Čínu se zájezdem cestovní kanceláře Firotour. Zájezd byl perfektně organizován. Bylo nás jedenáct: čtyři manželské páry a tři osamělí pánové (nejstarší muž z jednoho páru 77 let, nejmladší osamělec, který nechal manželku doma, 59 let), plus výborná průvodkyně, která tam jezdí několikrát ročně.
Cestou jsem si nedělal žádné poznámky. Tohle jsou dojmy podepřené půlstránkovým programem z cestovky a několika vyjetinami z internetu (cestovatelských zážitků jsem tam našel velice málo!).

09.09.2006 Hledáme kosmické civilizace. Zatím bez úspěchu

Hledáme kosmické civilizace. Zatím bez úspěchu

V Kalifornii staví novou radioastronomickou observatoř specializovanou výhradně na toto pátrání



„Kdyby se našel život na jiných tělesech sluneční soustavy, pak by to znamenalo, že je ve vesmíru všude,“ konstatovala dr. Jill Tarterová, ředitelka programu hledání mimozemských inteligencí Ústavu SETI v Kalifornii, na přednášce v Praze v průběhu mezinárodního astronomického kongresu. Proto naše automaty hledají stopy po vodě na Marsu – bez vody by totiž podle našich znalostí nemohl život existovat. „Víme, že voda na Marsu byla, ale nevíme, jak dlouho tam zůstala,“ pokračovala Tarterová. „Také podezíráme Jupiterovy měsíce Europa, Gynamed a Callisto, že by na nich mohl být v nějaké formě život. Organické látky, které jsou patrně pod ledem na Europě, by mohla odebrat automatická sonda, když by tento krunýř prorazila.“

24.08.2006 Zbylo nám osm planet (klasických) a nespočet trpasličích

Kdo pobýval v Praze třetí a čtvrtý srpnový týden, musel se všimnout lidí se jmenovkami zavěšenými na modré visačce na krku, kteří hovořili všemi možnými jazyky. Astronomové z pětasedmdesáti zemí se sešli v Kongresovém centru na Vyšehradě na svém 26. valném shromáždění. Přijelo jich takřka dva a půl tisíce.

22.07.2006 Oteplování přichází – nikoliv vinou člověka

„Ano, s tím naprosto souhlasím,“ řekl dr. George Kukla, když se podíval na několik novinových výstřižků z poslední doby, ve kterých se psalo o tom, že nadcházející oteplování Země se zrychluje. „Ale člověk na to má pramalý vliv, tady působí zákonitosti oběhu planet kolem Slunce, jejichž působení na klima ještě plně nerozumíme. Ovšem co většina z nás těžko chápe, to je, že zvyšování průměrné teploty zeměkoule provází nárůst polárního zalednění, nikoliv jeho rozpad. Hlásí se doba ledová, třebaže je ještě daleko.“

27.04.2006 Čínské kosmické plány

Čína zatím postavila dvanáct různých typů raket pro vojenské a civilní účely. Nyní vyvíjí nosič, který by měl dopravovat na nízkou dráhu náklad o 25 tunách a na geostacionární 15 tun. Podle Luo Ge, náměstka ředitele Čínského státního kosmického úřadu, na sympoziu v americkém Coloradu by měla tato raketa poprvé startovat okolo roku 2011.

nahoru | celkem: 555 | stránek: 56 | «<5253545556>»

ed2006-2012 © kuks