Karel Pacner

novinář, který píše i knihy, nyní na odpočinku

hlavní články

30.03.2007 Nádherný Historický atlas – doporučuji!

Byl jsem dnes na představení nádherné knihy: Česko – Ottův historický atlas. Jsou to vlastně dějiny českých zemí v obrazech od nejstarší doby až po současnost. Pro ilustraci názvy kapitol: Geologická historie, Kulturní krajina, Pravěk, Středověk, Raný novověk, Novověk, Moderní dějiny. Těžiště je – jak už vyplývá z názvu – v kresbách, starých mapách, počítačových modelech a fotografiích. Těchto ilustračních prvků tam je 2 300 – úctyhodný počet. Autoři tam velmi populární formou promítli výsledky nejnovějších poznatků z oblasti historie, archeologie, dějin umění a paleontologie. Leták nadneseně tvrdí, že „mnohé tyto informace nebyly ještě nikdy publikovány“. Ale to bych se divil – vědci své poznatky nejdřív uveřejní v recenzovaných odborných časopisech a teprve potom je zužitkují jinde.

24.03.2007 Němci vyzvědače u Goddarda neměli

Nové informace trochu zamotávají situaci, ale zase ne tolik



Nedávno napsal Marcel Grün do iDnes, že podle Wernhera von Brauna měli Němci před válkou vyzvědače u amerického raketového průkopníka Roberta H. Goddarda. Zamejloval jsem Marcelovi a on mi poslal kratičký výňatek z nějakého spisu, kde se o tom v roce 1963 zmiňoval von Braun. Z dalšího textu vyplynulo, že okolo Goddarda vytvořil špionážní síť Nikolaus Ritter z německé vojenské výzvědné služby abwehr.

21.03.2007 Sbohem, Petře Hrubý, a zase nashledanou!

V úterý 20. března podvečer se loučil s Prahou v Národním muzeu historik Petr Hrubý, a to knihou Nebezpeční snílci s podtitulem Australská levice a Československo.
Než začal hovořit o knize, zmínil se o situaci na univerzitě v australském Perthu, kde mnoho let přednášel. Už před druhou světovou válkou byli mnozí lidé na Západě otráveni kapitalismem a toužili po systému, kde by vládla spravedlnost, rovnost a láska. Vladimír Lenin takový život sliboval a jeho nástupce Jozif Stalin udělal všechno pro to, aby si zahraniční návštěvníci Sovětského svazu mysleli, že právě tahle země k tomuto ideálu směřuje. Proto tolik lidí vzhlíželo k sovětskému vzoru.

17.03.2007 Těreškovová svůj let profňukala

První kosmonautka světa Valentina Těreškovová oslavila 6. března sedmdesátiny. Prezident Vladimír Putin ji pozval do Kremlu, kde ji blahopřál. A ona po dlouhé době, kdy se vyhýbala sdělovacím prostředkům, se ve Hvězdném Městečku setkala s ruskými novináři, aby pokračovala ve vytváření mýtu o svém velkém činu.

Placenou funkcionářkou Komsomolu


Valentina Vladimirovna Těreškovová se narodila 6. března 1937 ve vesnici Maslenikovo asi 250 kilometrů severně od Moskvy. Rodiče pracovali v kolchozu – tedy v družstevním hospodářství. Ve válce s Finskem se stal otec, kterého povolali do armády, nezvěstným, v oficiálním životopisu Těreškovové se však dlouho uvádělo, že padl. Po této tragédii pozvala babička její matku, aby se i se třemi dětmi přestěhovala k ní do nedalekého města Jaroslavl. Po absolvování sedmi tříd základní školy šla Valja do zaměstnání, večerně dodělávala osmou třídu a potom i textilní průmyslovku. „Ve škole se učila průměrně,“ tvrdí ředitel muzea v její rodné vsi Dmitrij Rodin. „Mezi její zamilované předměty patřily dějepis a zeměpis. Ostatní výuce moc nedala.“

17.03.2007 Autogramiáda

Netušil jsem, kolik lidí sbírá autogramy. Až dneska, v sobotu 17. března, jsem se o tom přesvědčil. Organizátor mnoha kosmonautických akcí Milan Halousek mne pozval na autogramiádu do smíchovského hotelu Akcent, hned vedle výstupu z metra Anděl. Tuhle organizoval Klub sběratelů autogramů.

13.03.2007 IBM: Objetí všemocné elektroniky bude ještě pevnější

Předpověď odborníků firmy IBM na příštích pět let – naděje i hrozby



„Na celém světě se podaří prodat jenom pět počítačů,“ tvrdil koncem čtyřicátých let zakladatel elektronického koncernu IBM Thomas Watson. Netrvalo dlouho a uvědomil si, jak hluboce se mýlil. Na druhé straně zase prognostiky, kteří se sešli v sedmdesátých letech v New Yorku na rokování o budoucnosti, vůbec nenapadlo, že svět brzy ovládnou osobní počítače, jaké dnes má ve vyspělých zemích na svém stole skoro každý školák.

11.03.2007 Nepovinná četba: Izraelský protiúder

V Levných knihách jsem si koupil knihu PROTIÚDER s podtitulkem MASAKR NA MNICHOVSKÉ OLYMPIÁDĚ 1972 A VRAŽEDNÁ REAKCE IZRAELE od Aarona J. Kleina. Je to pozoruhodné vylíčení teroristických akcí Palestinců vůči Izraeli a usilovná snaha izraelského státu o likvidaci všech lidí, kteří měli s vraždou na mnichovské olympiádě něco společného. První příkaz k odvetě vydala Stará dáma, jak se říkalo tvrdé premiérce Goldě Meirové. Potom dávali souhlas k jednotlivým vraždám její následovníci.

04.03.2007 Na cestách: Týden ve Svaté zemi

Na cestách: Týden ve Svaté zemi

Vrátil jsem se živ a zdráv, byť lehce okraden



V pátek 16. února v poledne se ozval telefon: „Tady Čedok. Nezapomněl jste, že s námi letíte v neděli večer do Izraele?“ Zapomněl. Měl jsem dojem, že jsem si vybral až březnový termín. Honem tedy do Čedoku v Rytířské ulici pro poslední pokyny a potom odvolat všechny schůzky na následující týden, což šlo díky vynálezu internetu snadno.
Odlétali jsme až v pondělí před 2. hodinou v noci, ale kvůli bezpečnostnímu pohovoru jsme museli být na ruzyňském letišti už v neděli ve 22.30. Sympatická průvodkyně Renata Světecká nám rozdala letenky a šli jsme až na konec odbavovacího prostoru, kde čekalo pár bezpečáků zřejmě od El Al.

13.02.2007 Rozplétat sítě StB není snadné

Někdy na podzim 1990 jsem na nějaké novinářské sešlosti potkal Otu Černého, televizní hvězdu, která nám ke každému nedělnímu obědu servírovala na obrazovce naše nové politiky. Když jsem se představil, rozzářil se: „Právě jdu z ministerstva vnitra. Ministr Langoš mi uváděl jako příklad vás – jak na vás byl nasazen agent StB.“

07.02.2007 Právě vychází ATOMOVÍ VYZVĚDAČI

Právě vychází ATOMOVÍ VYZVĚDAČIV pondělí 5. února jsem zahlédl horu knih ATOMOVÍ VYZVĚDAČI v Luxoru na Václavském náměstí. Vyrobili ji dřív, než se původně plánovalo. Kniha o 416 stranách s více než 80 černobílými fotografiemi stojí 399 Kč.
K téhle problematice jsem se dostal náhodou. Když jsem se v létě 1969 chystal do Spojených států sledovat vypuštění a let Apolla 11, prvních lidí, kteří měli přistát na Měsíci, říkal jsem si, že se musím podívat i do Los Alamos v Novém Mexiku. Tam za druhé světové války vyvíjeli bombu – a to byl přece začátek expanze vědy ve 20. století.

nahoru | celkem: 555 | stránek: 56 | «<4950515253>»

ed2006-2012 © kuks