Karel Pacner

novinář, který píše i knihy, nyní na odpočinku

hlavní články

14.04.2007 Rusové chtějí obletět Měsíc. Není to zbytečné gesto?

Ve čtvrtek 12. dubna uplynulo 46 let od chvíle, kdy se z vesmíru ohlásil první kosmonaut světa Jurij Gagarin. Zatímco tehdy sovětská kosmonautika jasně vévodila, dnes se potýká s mnoha potížemi, k jejichž vyřešení potřebuje zahraniční partnery. Situace by se mohla změnit jedině tehdy, kdyby se pro Kreml stala podpora kosmických letů strategickou prioritou.

14.04.2007 Kolumbové vesmíru, 2. díl Souboj o stanice - konečně!

Kolumbové vesmíru, 2. díl Souboj o stanice - konečně!V úterý 16. dubna 2007 večer pokřtili Tonda Vítek s Marcelem Grünem za asistence Jirky Kroulíka v pražském Planetáriu druhý díl Kolumbů vesmíru - Souboj o stanice.
V knize nejsou barevné ilustrace – každý si je může stáhnout v dokonalé kvalitě z internetu. Je přibližně o 30 stránek tlustější než díl první.
Kolumbové vesmíru je v podstatě nová kniha se starým názvem. Zatímco když jsem v první polovině sedmdesátých let psal první vydání, měl jsem někdy obtíže se sháněním podkladů a řada věcí se utajovala, nyní jsem měl pramenů nadbytek – díky odkrytým archivům, internetu a osobním zkušenostem.

12.04.2007 Osudové Ztracené jezero Marka Slouky

Syn českých exulantů dodnes čerpá ze svého dětství rozpolceného českou a americkou kulturou



Mark Slouka je devětačtyřicetiletý štíhlý Američan, potomek českých exulantů, který mluví výbornou hovorovou češtinou, jenom občas si vypomáhá anglickými slůvky. Někdy mu v překladu asistuje jeho otec politolog Zdenek Slouka, který se po více než čtyřech desetiletích exilu vrátil do republiky a žije na pražských Vinohradech.

01.04.2007 Nepovinná četba: NÁSTROJE TEMNOT

Na jaře 1945, když jsme byli malí kluci, jsme často pozorovali ve dne na obloze svazy amerických bombardovacích letadel, které nad námi majestátně pluly od jihozápadu, zanechávajíce za sebou bílé stopy. Letěly nejspíš z Itálie na cíle v Německu, někdy i v našem protektorátu, jednou jsme slyšeli výbuchy bomb zblízka – útočily na klatovské nádraží. Německé stíhačky jsme neviděli, ti Američané se cítili naprosto bezpeční.
Přitom jsme všude nacházeli stříbrné hliníkové pásky, které stroje shazovaly. Zpočátku jsme je sbírali, ale na hraní se nehodily, tak jsme toho zanechali. Ale k čemu tyhle pásky jsou, to jsme nevěděli. Teprve později jsme nám někdo řekl, že je letci shazovali proto, aby jimi rušili německé radary.

30.03.2007 Nádherný Historický atlas – doporučuji!

Byl jsem dnes na představení nádherné knihy: Česko – Ottův historický atlas. Jsou to vlastně dějiny českých zemí v obrazech od nejstarší doby až po současnost. Pro ilustraci názvy kapitol: Geologická historie, Kulturní krajina, Pravěk, Středověk, Raný novověk, Novověk, Moderní dějiny. Těžiště je – jak už vyplývá z názvu – v kresbách, starých mapách, počítačových modelech a fotografiích. Těchto ilustračních prvků tam je 2 300 – úctyhodný počet. Autoři tam velmi populární formou promítli výsledky nejnovějších poznatků z oblasti historie, archeologie, dějin umění a paleontologie. Leták nadneseně tvrdí, že „mnohé tyto informace nebyly ještě nikdy publikovány“. Ale to bych se divil – vědci své poznatky nejdřív uveřejní v recenzovaných odborných časopisech a teprve potom je zužitkují jinde.

24.03.2007 Němci vyzvědače u Goddarda neměli

Nové informace trochu zamotávají situaci, ale zase ne tolik



Nedávno napsal Marcel Grün do iDnes, že podle Wernhera von Brauna měli Němci před válkou vyzvědače u amerického raketového průkopníka Roberta H. Goddarda. Zamejloval jsem Marcelovi a on mi poslal kratičký výňatek z nějakého spisu, kde se o tom v roce 1963 zmiňoval von Braun. Z dalšího textu vyplynulo, že okolo Goddarda vytvořil špionážní síť Nikolaus Ritter z německé vojenské výzvědné služby abwehr.

21.03.2007 Sbohem, Petře Hrubý, a zase nashledanou!

V úterý 20. března podvečer se loučil s Prahou v Národním muzeu historik Petr Hrubý, a to knihou Nebezpeční snílci s podtitulem Australská levice a Československo.
Než začal hovořit o knize, zmínil se o situaci na univerzitě v australském Perthu, kde mnoho let přednášel. Už před druhou světovou válkou byli mnozí lidé na Západě otráveni kapitalismem a toužili po systému, kde by vládla spravedlnost, rovnost a láska. Vladimír Lenin takový život sliboval a jeho nástupce Jozif Stalin udělal všechno pro to, aby si zahraniční návštěvníci Sovětského svazu mysleli, že právě tahle země k tomuto ideálu směřuje. Proto tolik lidí vzhlíželo k sovětskému vzoru.

17.03.2007 Těreškovová svůj let profňukala

První kosmonautka světa Valentina Těreškovová oslavila 6. března sedmdesátiny. Prezident Vladimír Putin ji pozval do Kremlu, kde ji blahopřál. A ona po dlouhé době, kdy se vyhýbala sdělovacím prostředkům, se ve Hvězdném Městečku setkala s ruskými novináři, aby pokračovala ve vytváření mýtu o svém velkém činu.

Placenou funkcionářkou Komsomolu


Valentina Vladimirovna Těreškovová se narodila 6. března 1937 ve vesnici Maslenikovo asi 250 kilometrů severně od Moskvy. Rodiče pracovali v kolchozu – tedy v družstevním hospodářství. Ve válce s Finskem se stal otec, kterého povolali do armády, nezvěstným, v oficiálním životopisu Těreškovové se však dlouho uvádělo, že padl. Po této tragédii pozvala babička její matku, aby se i se třemi dětmi přestěhovala k ní do nedalekého města Jaroslavl. Po absolvování sedmi tříd základní školy šla Valja do zaměstnání, večerně dodělávala osmou třídu a potom i textilní průmyslovku. „Ve škole se učila průměrně,“ tvrdí ředitel muzea v její rodné vsi Dmitrij Rodin. „Mezi její zamilované předměty patřily dějepis a zeměpis. Ostatní výuce moc nedala.“

17.03.2007 Autogramiáda

Netušil jsem, kolik lidí sbírá autogramy. Až dneska, v sobotu 17. března, jsem se o tom přesvědčil. Organizátor mnoha kosmonautických akcí Milan Halousek mne pozval na autogramiádu do smíchovského hotelu Akcent, hned vedle výstupu z metra Anděl. Tuhle organizoval Klub sběratelů autogramů.

13.03.2007 IBM: Objetí všemocné elektroniky bude ještě pevnější

Předpověď odborníků firmy IBM na příštích pět let – naděje i hrozby



„Na celém světě se podaří prodat jenom pět počítačů,“ tvrdil koncem čtyřicátých let zakladatel elektronického koncernu IBM Thomas Watson. Netrvalo dlouho a uvědomil si, jak hluboce se mýlil. Na druhé straně zase prognostiky, kteří se sešli v sedmdesátých letech v New Yorku na rokování o budoucnosti, vůbec nenapadlo, že svět brzy ovládnou osobní počítače, jaké dnes má ve vyspělých zemích na svém stole skoro každý školák.

nahoru | celkem: 559 | stránek: 56 | «<4950515253>»

ed2006-2012 © kuks