Karel Pacner

novinář, který píše i knihy, nyní na odpočinku

dopisy čtenářů

povinné
povinné
povinný, nebude zveřejněn

ANTISPAM Sečtěte dvě a tři (číslovkou):

novýPhDr. Turay Peter (19.05.2020 11:53)

Vážený pán inžinier,
naše vydavateľstvo Pipex, pripravuje drobnú publikáciu o Eugenovi Fodorovi a Kurt Taub Taylorovi. Súčasne máme v úmysle inštalovať pamätnú tabuľu s ich menami v súvislosti s ich aktivitou v Karlových Varoch v máji roku 1945.
Na slávnostný akt odhalania tabule by sme radi pozvali dcéru manželov Taylorových. Naše pátrenie po nej je zatiaľ bezúspešné. Zo Salsburgu sme dostali správu, že naše údaje sú na dohľadanie nedostatočné. Údajne by pomohlo,
keby sme vedeli bývalú adresu Taylorových.
Tak ma napadlo, že možno vo Vašich poznámkach by sa azda Salzburgská adresa našla.
S obdivom a úctou
PhDr. Peter Turay

novýSven Grampp (25.04.2020 18:42)

Dekuju moc. Velmi užitečné pro mě!

novýKarel Pacner (21.04.2020 18:07)

Pane Grampe,
mé zprávy chodily z Capu a z Houstonu dálnopisem. Ano, na stránkách MF ukazovali telefon, to bylo dopředu připravené, už nechtěli měnit logo.
Byl jsem ve Vědeckém muzeu v Los Alamos. V létě 1969 jsem uveřejnil ve Víkendu MF reportáž na několik pokračování pod názvem Od bomby na Měsíc.
Život v USA mne uchvátil, lišil se od Evropy. V Hunstvillu mě pozval tamní kolega Bob Ward na večeři se svými kamarády - nemluvili o ničem jiném než o válce ve Vietnamu a o obchodech, kdežto politika a kultura byly mimo jejich duševní obzor. I další mé cesty do USA (1990, 1992, 1997) mě utvrdily, že bych tam nemohl žít.
Zdraví KP

novýSven Grampp (19.04.2020 14:46)

Dobry den,
jmenuji se Sven Grampp. V současné době hlásím první přistání Měsíce s posádkou. Konkrétně právě připravuji antologii o podávání zpráv po celém světě. Zvláště zajímavý se zde jeví ČSSR. Byli jste v Hustonu jako korrspondent. V rozhovoru jste uvedli, že zprávy byly zasílány pouze faxem. V novinách - mlada fronta - se vám zobrazuje telefon. Jak jste se hlásili z Hustonu domů: jen faxem nebo taky telefonicky (a kdyz: kdy)? Kromě toho v rozhovoru řeknete: Navštívili jste také první jaderný textový obchod v Los Alamos. Napsali jste o tom taky? Pokud ano, kde to najdete? A v neposlední řadě mi můžete říct větu nebo dvě o tom, jak jste se v té době cítili o Spojených státech a jak československá média vnímala Ameriku?
Znám, spoustu otázek - formulovaných také ve špatné češtině - ale za jakoukoli odpověď bych byl vděčný.
Udělejte to dobře a zůstaňte zdraví!
Sven Grampp

novýMarkéta Zelíková (06.04.2020 20:08)

Dobrý den, pane inženýre.

Ráda bych Vás oslovila o pomoc s bakalářskou prací. Právě jsem ve fázi přípravného projetu pod vedením pane prof.Budila. Potřebovala bych si doplnit určitá fakta a jelikož je v tuto chvíli doba corona viru, všechny knihovny jsou zavřené.

Předem velice děkuji a přeji pevné zdraví,
Markéta Zelíková

novýKarel Pacner (09.03.2020 12:06)

Vážený pane Vlachu, ty knihy jsou dávno vyprodané, vyšly v 2001. Najdete je jenom v antikvariátech, ale prý za vysoké ceny. Počkejte si, až koncem října vyjdou Čs. vyzvědači - 3 knihy v jedné krabici. Tam je všechno odtajněné. Strávil jsem v Archivu bezpečnostních složek 80 hodin a k tomu mě dali 25 DVD se složkami lidí, které jsem chtěl. Je to nejrozsáhlejší zpracování čs. výzvědných služeb 2014-1989.

novýTomas Vlach (09.03.2020 08:50)

Dobrý den, pane Pacnere
Přídávám se k předchozí zprávě a chtěl bych Vás poprosit, zdali je možné někde ještě zakoupit Vaše knihy Československo ve zvláštních službách?
Byl bych velice rád.
Děkuji

S pozdravem Vlach

novýŠimon Reich (27.01.2020 12:51)

Dobrý den pane Pacnere, mám na Vás velkou prosbu - nikde nejsem schopen sehnat Vaší knihu Českloslovensko ve zvláštních službách.

Krom toho bych Vás rád osobně poznal, dovolte mi prosím Vás pozvat na šálek čaje či kávy.

Telefon na mne 603 288 402 (volejte nebo pište kdykoliv).

Děkuji a jsem s pozdravem, MUDr. Šimon Reich.

novýKarel Pacner (25.01.2020 12:37)

Pane Pospíšile, vysvětlení je jednoduché. Američané měli strategické bombardéry, které byly schopné nosit atomové bomby na nejdůležitější sovětská města a vojenská centra. Sověti je neměli, proto se pustili do vývoje mezikontinentálních raket, které by dosáhly s bombami jak New York, tak Los Angeles. A tyhle nosiče použili po vylepšení k vynesení všech družic a lidí. Až od poloviny 60. let začaly USA opět ukazovat svou vědeckou a technickou nadřazenost. Sověti vypadli ze soutěže o prvního člověka na Měsíci proto, že neměli dost peněz (Apollo stálo 25 mld USD, Luna 2,5 mld) a také mnohem užší vědecko-průmyslovou základnu, navíc uzavřenou do tajného vojenského sektoru. Přispělo k tomu i sovětské "řízení" stranickými tajemníky na rozdíl od kvalifikovaných manažerů NASA. Mám dojem, že jsem to podrobně vysvětlil ve své knize TAJNÝ ZÁVOD O MĚSÍC, zbytky má Albatros Media na skladě, také internetový Kosmas.

novýJiří Pospíšil (24.01.2020 14:17)

Vážený pane Pacnere,
zajímám se o dějiny kosmonautiky, a proto bych se Vás chtěl zeptat, zda jsou známy důvody velkého zpoždění americké kosmonautiky za kosmonautikou sovětskou. Přes zjevnou vědeckou a technologickou převahu USA je SSSR v počátcích výrazně předstihl. (Například první družice na oběžné dráze, první kosmonaut ve vesmíru a domnívám se, že mnoho nechybělo, aby vyhrál i závod o Měsíc.) Jak to bylo možné?
Děkuji za odpověď.



nahoru | celkem: 1203 | stránka: «<12345>»

ed2006-2012 © kuks