Karel Pacner

novinář, který píše i knihy, nyní na odpočinku

dopisy čtenářů

povinné
povinné
povinný, nebude zveřejněn

ANTISPAM Sečtěte dvě a tři (číslovkou):

novýKarel Pacner (01.08.2007 09:18)

Ano, pomáhal jsem při jeho počešťování. V zásadě je to zajímavý pohled na vývj kosmonautiky. Ale v drobnostech není pravdivý. Například Gluško a Koroljov byli propuštěni z vězeňské konstrukční kanceláře NKVD v Kazani už v létě 1944. Oba si od 30. let tykali. Gluško sám chtěl být šéfem raket, ale nikdo o tom neuvažoval. Koroljova jmenoval do funkce hlavního konstruktéra ministr válečného průmyslu Ustinov. Setkání von Brauna s Američany taky proběhlo krapet jinak. Atd. Zřejmě kvůli větší dramatičnosti si autoři tyhle věci přizpůsobovali. Pokud to šlo, snažil jsem se při revizi překladu některé opravy zanést do textu, ale moc se dělat nedalo. Skutečný život Koroljova a von Brauna jsem popsal v 1. dílu Kolumbů vesmíru (vyšly loni v Pasece), Gluška mám ve 2. dílu (vyšel letos). Dělal jsem na tom přes pět let, využil jsem všech informací, které jsem dřív získal, a přečetl snad všechny knihy včetně nejnovějších memoárů, co existují. Snad jsem se tedy co možná nejvíc přiblížil pravdě.

novýJiří Beneš (13.07.2007 13:32)

Vážený pane Pacnere,

Vaše reakce na pořad Jana Krause mi potvrdila, že jsme si v tomto ohledu názorově velmi blízcí, a proto si Vás dovoluji seznámit s obdobným problémem, jehož materiální podstata je Vám jako expertovi jistě dobře známa, a požádat Vás ne-li o přímou angažovanost, tedy alespoň o morální podporu. Z následující anotace, kterou jsem loni poskytl několika našim nakladatelstvím, leč bez odezvy, jistě pochopíte, oč mi jde. Nyní mám jistou naději v jednom zavedeném nakladatelství, čekám jen na lektorský posudek.
Pro Vaši informaci uvádím, že anglický text Vám v případě Vašeho zájmu mohu zapůjčit k nahlédnutí. Pokud bude lektorský posudek negativní, uvítal bych jakékoliv Vaše doporučení, jak dále postupovat, aby kniha mohla u nás být vydána.
Nadále platí, že Nadační fond je ochoten zaplatit kvalitní překlad z pera renomovaného překladatele, který již přislíbil spolupráci.
Promiňte mi, prosím, mou smělost a přijměte mé upřímné pozdravy a poděkování za neúnavný boj s větrnými mlýny.

Jiří Beneš
--------------------------------------------------
Anotace knihy Johanny van Haarlem

Memoárová kniha „I lost my child twice“ je osobní výpovědí Holanďanky, paní Johanny van Haarlem, matky člověka, jehož jména – Erwin van Haarlem – komunistická Státní bezpečnost v sedmdesátých letech zneužila pro vytvoření falešné identity svého špiona Václava Jelínka. Přibližně ve stejné době paní van Haarlem pátrala po svém synovi, od něhož byla souběhem nepříznivých okolností odloučena na konci války, a Václav Jelínek byl zaúkolován, aby v zájmu udržení své falešné identity roli jejího syna sehrál. Přes deset let udržoval paní van Haarlem v tomto klamu, a bylo by se mu dařilo i nadále, nebýt jeho vyzrazení a zatčení v Londýně r. 1988. Při zjišťování jeho pravé identity testy DNA prakticky vyloučily, že by mohl být jejím synem.
Novinář Jaroslav Kmenta na základě svých rozhovorů s V. Jelínkem v r. 2005 vydal rozsáhlou knihu „Český špion Erwin van Haarlem“, v níž je Jelínek glorifikován jako dokonalý profesionál, přičemž je naprosto pominut mravní rozměr jeho osobnosti a dosah jeho působení – komu jako „profesionál“ sloužil a jaké trauma způsobil osobě, za jejíhož syna se vydával.
Skutečný, v České republice žijící Erwin van Haarlem strávil před svou adopcí českou rodinou několik poválečných měsíců v dětském ozdravném domově zřízeném Přemyslem Pittrem na zámku ve Štiříně původně pro děti z Terezína a koncentračních táborů, k nimž ale brzy přibyly děti německé národnosti, jež Pitter zachránil z českých sběrných táborů pro Němce. Nadační fond Přemysla Pittra a Olgy Fierzové proto oslovil paní van Haarlem, aby svůj životní příběh sepsala a ze svého pohledu popsala historii obludného klamu, jehož se stala obětí. S jejím souhlasem Nadační fond nechá její vysoce kultivovaný anglický text přeložit do češtiny a hodlá jej vydat jako protiváhu jednostranné a značně bulvární glorifikace jednoho komunistického agenta.


PhDr. Jiří Beneš
Člen správní rady NF PP+OF

novýKarel Pacner (12.07.2007 15:04)

Pane Heřmánku, nejde o názory v ČT. Jde o to, že pan Kraus nezvládl roli moderátora. Neměl připravené otázky "na tělo", které by aspoň trochu ukázaly, kdo to je KK. Jinými slovy: selhala dramaturgie, která to Krausovi připravuje. To je jedna věc. A druhá spočívá v tom, jestli KK jako komunistický vyzvědač má vůbec ve veřejnoprávní TV vystupovat. V úterý jsem o tom mluvil s několika vojenskými zpravodajci (dnešními), ti, kteří to viděli, byli taky šokováni.

novýPetr Kozák (11.07.2007 12:22)

Pane Pacnere, děkuji za Vaši stížnost radě ČT na vystoupení agenta KGB Köchera v talk show p. Krause - jsem rád, že to nejenom mě přišlo divné.

novýIvo Heřmánek (11.07.2007 10:29)

Pane Pacnere, velice si Vás vážím, ale nedá mi, abych Vás trochu nepopíchnul.
Jaké názory mají podle Vás ve veřejnoprávní televizi místo? Takové, které vyhovují právě vládnoucí straně? Kdo to má hlídat? Velký cenzor?
Můžeme pak ještě hovořit o demokratické zemi?

novýPane Pacner, (05.05.2007 00:49)

ělánek "Svědomí Washingtonu" je výborný přehled. Za svých 70 let života jsem nečetl lepší zhodnocení posledních 50 let světové politiky a hlavně důvodů, proč se stalo to či ono . Blahopřeji vám i autorovi knihy a myslím, že by si to měl přečíst každý, protože to je návod, jak dál.

Obávám se ale, že dnešní generace - a oni jde především - nepochopí, že to byla drahá škola, jak blízko měli Rusové k zabrání či finlandizaci Evropy a čemu všemu vděčíme za to , že už nejsme ruská gubernie. Když jsem v 69 roce utíkal za hranice, tvrdil jsem, že se osvobodíme, jen když se změní režim v Moskvě. Jak vidno, nebyl jsem daleko od pravdy a jsem rád, že jsem se toho dožil.

V dnešní době, kdy je veřejnost značně manipulována tiskem a politology, je o to důležitější, aby si každý z nás opakoval Ciceronovu otázku "Komu to slouží?" než se rozhodneme tak či onak. Ono to totiž není na první pohled jasné. Jistě, mladá generace si myslí, že je originální - a až si nakonec uvědomí, že jen opakuje naše pitomé chyby, bude pozdě.

novýA.Roun (25.04.2007 18:17)

Vážený pane Pacnere, vloňském roce jsem si koupil Vaši knihu "Osudové okamžiky Československa", moc Vám za ni děkuji, dozvěděl jsem se mnoho informací, po kterých jsem vždy přadl. Ještě jednou díky a přeji mnoho zdraví do dalších let. A.Roun,Vidnava.

novýMuller (28.03.2007 20:45)

Vše nejlepší k narozeninám i 29.03. 2007 autoru literatury faktu.
přeje M.Muller (občasný čtenář nejraději literatury faktu) 28.03. 2007

novýLadislav N. (26.03.2007 20:10)

Vážený pane Pacnere,
objevil jsem na jednom ruském webu zajímavý ruský videodokument o dlouho komunisty utajovaném neštěstí s množstvím mrtvých na Kosmodromu. Jmenuje se "Upáleni zaživa" či "Uhořeli zaživa" a kromě autentických archivních videosnímků obsahuje řadu svědeckých výpovědí lidí, kteří katastrofu přežili. Je možné, že Vás i čtenáře bude zajímat. Proto uvádím URL, z nichž je možné dokument stáhnout a po sloučení částí archivu *.rar a rozbalení i přehrát na počítači s instalovanými kodeky (filtry) pro DivX 5. Tři části mají 95 MB, čtvrtá 82 MB, dokument-celek pak 349 MB. Vše je v původním znění - rusky.
Dokument je velmi zajímavý, byť některé archivní záběry jsou velmi skličující.
Doufám, že Vám bude dobrou informací, jednou z těch, jichž máme z Ruska stále velmi málo.
Přeji mnoho zdraví a pracovního elánu.
*************************************
Orig. název: "Kosmodrom - Sgorevšie za živo"
Jazyk: ruský
Délka (hodin): 0:51:12

Video: DivX 5 640x480 25.00 fps [Stream 00]
Audio: MPEG Audio Layer 3 , 44,1 kHz, stereo 128 kbps [Stream 01]

http://www.filefactory.com/file/75a82f/
http://www.filefactory.com/file/0d4834/
http://www.filefactory.com/file/299c9b/
http://www.filefactory.com/file/855cf2/

novýJ Stanek (18.03.2007 14:16)

Vazeny pane Pacnere

Protoze se mi mnoho lidi ptalo, od te doby co jsem se vracel do nasi vlasti z exilu, na pana Carla Hodka z West Chicaga musim napsat par radek.


Dlouho pana Hodka neznam, asi od te jejich Sametove revoluce.
Obcas napsal do Nedelniho Hlasatele nejaky clanek. V poslednich letech byly jeho clanky nekdy kriticky proti soucasnemu vladnuti v byvalem Ceskoslovensku. Vim, ze kdyz byli cesti politici na navsteve u nas v Chicago pan Hodek byl schopen udelat cokoliv, aby mohl sedet vedle nich exsoudruhu pri slavnostni veceri.
Jednalo se vzdy o byvale komunisty. Pritom schuzky nebo vecere s nimi byly dost utajene i mezi ostatnimi zastupci exilovych organizacich. Proste tam zvali jenom vyvolene a Hodek byl mezi nimi.. Pan Hodek proslul take svymi kontakty na ceske velvyslanstvi nebo primo do prazskeho hradu. Jeho vlastenectvi se nijak neprojevovalo za celych 40 doby komunismu v Ceskoslovensku.
Nebyl vubec nikym z aktivnich exulantu znam. Carl Hodek nepomahal nasim exilovym organizacim i kdyz bylo nekdy velmi potreba a ani se nijak verejne neprojevoval. Proste ho nikdo neznal a nikdo o nem nic nevedel. Slysel jsem od mych pratel, ze Hodka z Nedelniho Hlasatele vyhodili. Meli se tam v Hlasateli verohodne dozvedet o Hodkove komunisticke minulosti. Totiz Hodkova rodina mela byt za valky napojena na Komunistickou bunku a byli kvuli tomu v koncetracnim tabore. Vsichni navic mluvili hebrejsky. On sam velmi aktivne pomahal komunistum v roce 1946 ve volebni kampani. Stale vychazim z informaci od meho pritele Petra, ktery Hodka znal jeste z Cech. Karel Hodek odesel z Ceskoslovenska v padesatych letech za velmi zvlastnich okolnosti do Ameriky. A jak uz jsem se zminil celych 40 let nikdo o nem nic nevedel a nikdo ho neznal. Najednou se objevil az v dobe rozpadu sovetskeho imperia jako bohaty clovek, multimilionar se jmenem Carl Hodek a v oblasti Chicaga zakladal jakousi organizaci spolecne s dobrymi prateli odhaleneho exiloveho udavace,agenta STB Chalupy. Byla to velmi prapodivna a uzavrena organizace. Myslim si, ze Hodek urcite neni zadnym aktivnim vlastencem nebo velkym bojovnikem proti komunismu. Presneji receno alespon v dobe komunismu jim nebyl. Proste neni jiste tim clovekem, kterym se v poslednich par letech presentuje a to nekdy hodne hlasite. Jestlize pro nekoho pracuje dela to na venek velmi dobre. Rozdil je mezi lidmi co znaji Hodka na dalku a mezi nami, co zname lidi v nasem okoli.
Mezi nami Hodek nema duveru. To je vsechno co muzu zatim
napsat.

Jarek Stanek - Chicago.



nahoru | celkem: 1045 | stránka: «<101102103104105>»

ed2006-2012 © kuks