Vážená paní, to je velmi zajímavé. Máte ty materiály v elektronické podobě, takže byste mi je mohla poslat mejlem? Moje adresa: karel.pacner@mfdnes.cz. Konzultovala jste to s některým z vojenských historiků z Vojenského historického ústavu? Mohu to zprostředkovat.
Dobrý den, na Wikipedii jsem si četla popis Čeljabinského incidentu, který odkazoval na Vaši knihu Osudové okamžiky Československa. Jelikož se zajímám o historii našeho rodu a tvořím rodokmen, obrátila se na mne napřed Mgr. Magdaléna Čoupková, ze Státního okresního archivu Uherské Hradiště a následně Štěpán Gilar, konzul v Jekatěrinburku. Zajímali se o osud mého příbuzného Jana Malíka (byl to dědův bratranec), který sehrál neslavnou roli v tomto incidentu. Osoba, která hodila kus železa mezi Československé legionáře byl dle pátrání p. Kručinina můj příbuzný Jan Malík a ne maďarský občan, jak se původně tvrdilo. Pan konzul mi k tomu poslal i spoustu materiálu, které by Vás třeba mohly zajímat. S pozdravem Silvie Bočková
Vážený pane Stejskale, díky za upozornění, předám do nakladatelství. Sám si to nedovedu vysvětlit.
Vážený pane Pacnere,
přečetl jsem od vás již více knih. V současné době čtu "Konstruktéry..." a bohužel nemohu zakrýt zklamání. Faktograficky výborné, jako vždy. Ale editor to snad ani neviděl. Spousta překlepů značně snižuje jinak skvělý pocit z knihy.
Do budoucna přeji pevné zdraví a lepší redakční práci nakladatelství.
S pozdravem
Evžen Stejskal
PS. Jaroslavl-Zalesskij je asi 140 km severovýchodně od Moskvy, ne od Petrohradu (str. 53)
Pane Matoušku, MI6 měla v protektorátu své lidi. Známe jméno jednoho slušného gestapáka, kterého zlikvidovala sovětská Směrš, a německého ředitele Orbisu, který pomáhal při uzavírání smlouvy o odchodu Němců z Prahy a později žil ve Švýcarsku. Nebyli to agenti operativní, ale zřejmě předávali informace o situaci kurýrům, což byli španělští a jihoameričtí obchodníci. Patrně byli další, o kterých nevíme. Podrobnosti najdete v mé knize Čs. vyzvědači 1914-1989, která vyšla před několika týdny. Dostanete ji v e-shopu nakladatelství Albatros Media.
Dobrý večer, pane Pacnere. Měla britská zpravodajská služba MI6 v protektorátu svojí agenturu, která by byla nezávislá na činnosti československé exilové vlády?
Pane Honzů, s Jiřím Vojtěchovským jsem se nesetkal. Požádejte Archiv bezpečnostních složek, aby se podívali, jestli tam něco o něm nemají.
Dobrý den, pane Pacnere, nesetkal jste se prosím se jménem Jiří Vojtěchovský? Měl působit po 2. sv. válce na velvyslanectví v Mexiku. Po 48´emigroval do USA. Byl to můj prastrýc a zřejmě také působil jako vyzvědač.
Pomaličky čítam knihu Českoslovenští vyzvedači a musím povedať že má lepší šmrnc oproti Československu ve zvláštních službách. Patrí vám vďaka pán Pacner. Ale stále je čo zlepšovať... Napr. str. 158 /1914-45/ Film Bankovní dum Daubner bol natočený aj uvedený v tedajšej TV. Dokonca nedávno bola repríza na ČT3 po viac ako 32 rokoch. Tu si ho môžete stiahnúť:
https://ulozto.cz/file/BUUOgFx1yLO8/ct3-bankovni-dum-daubner-mkv
Pane Poláku, nevím, ze kterého roku bio Pavla Třísky je. Pavel je mrtev. Možná by bylo lepší, kdybyste to poslal do Ústavu fyziky atmosféry AV, tam by lépe posoudili jeho věcnost. Můj mejl: karel.pacner@mfdnes.cz.
ed2006-2012 © kuks