Karel Pacner

novinář, který píše i knihy, nyní na odpočinku

hlavní články

I výhledy i bilancování

Začátkem března 2018 vyšla v Albatrosu kniha KOSMONAUTI NA POKRAJI SMRTI. Popsal jsem v ní řadu příběhů kosmonautů, kteří se ocitli v kritických situacích, rovněž o všech smrtelných haváriích.
V úterý 7. listopadu 2017 přišel Zdeněk Čech, majitel nakladatelství Daranus, s autorskými výtisky knihy SLAVNÉ VYZVĚDAČKY DVOU SVĚTOVÝCH VÁLEK. O vyzvědačkách jsem vydal před deseti lety dvě knihy, jednu o komunistických a druhou o nekomunistických. Tento nakladatel chtěl jiné řazení. Vyzvědačky studené války vyjdou příští rok.
Ve čtvrtek 17. srpna 2017 vyšel 3. díl mé knihy GÉNIOVÉ XX. STOLETÍ. Ve třech dílech jsem popsal životy asi devadesáti vědců, inženýrů a dalších specialistů, na jejichž poznatcích je založena naše civilizace 20. století. Byla to úmorná, ale zajímavá práce. Když jsem začínal a i později jsem měl obavu, jestli to dotáhnu do konce. Podařilo se. Teď jsem zvědav, kolik chyb jsem tam spáchal - není kniha, aby se do ní chybička nevloudila.
Ve středu 26. dubna 2017 pokřtil starý kamarád dr. Jiří Grygar moji knihu TAJNÝ ZÁVOD O MĚSÍC. Celý podvečer jako vždy brilantně moderoval Dan Stach z ČT. Sál ve druhém patře budovy Akademie věd na Národní třídě v Praze byl plný, i když se někteří přátelé omluvili kvůli nachlazení. Doc. Jan Kolář vzpomínal na to, jak spolu s Tondou Vítkem v červenci 1969 komentovali v Československé televizi start Apolla 11 a přistání prvních lidí na Měsíci. Pro mne to byl nezapomenutelný zážitek - na Kennedyho základně na Floridě jsem viděl startovat v červenci 1969 první lidi na Měsíc. Nikdy nic dramatičtějšího jsem nezažil. A o tom je tahle kniha. Samozřejmě také o sovětském úsilí dostat se na Měsíc, z čehož se až do roku 1989 vykrucovali a zatajovali.
V pondělí 27. února 2017 vychází kniha NEOBYČEJNÉ OKAMŽIKY HISTORIE. Je to vlastně čtvrtý díl Doteků dějin - opět zajímavé drobné příběhy z dějin 20. století a začátku 21. století.

02.04.2018 Stejně nebezpečný jako plukovník Peňkovskij

V nemocnici v Salisbury leží bývalý plukovník ruské vojenské výzvědné služby GRU Sergej Skripal a jeho dcera. Oba otrávil nervový plyn, přičemž britští odborníci za pomoci dalších zjistili, že pocházel z Ruska, což Moskva vehementně popírá. Podle britské premiérky Theresy Mayové se podařilo shromáždit o původu tohoto bojového prostředku nezvratné důkazy.
Skripal byl elitním ruským vyzvědačem, ale během své služby v zahraničí začal předávat informace britské výzvědné službě MI 6. Jaký byl jeho osud?

25.03.2018 Otazníky okolo vraždy Skripala

Objevují se názory, že pokus o zavraždění Sergeje Skripala chemickou látkou je něco nového a porušila se tak jakási etika tajných služeb, když takhle zlikvidovali svého bývalého důstojníka, který zběhl k cizí rozvědce. Dalo by se říci, že se překročila nějaká hranice?


Je zajímavé, že člověk, kterého měli ve vězení a potom ho vyměnili, tak na něj najednou spáchali atentát. To je něco neobvyklého. Možná by se to dalo vysvětlit tím, že ho britské tajné služby žádaly dále o konzultace. Když byl někdo v nějaké tajné službě, tak zná zákulisí, zná lidi a jejich slabosti, může doporučovat nové adepty spolupráce. Není vyloučeno, že mu tím takto chtěli zabránit v další spolupráci s britskou výslednou službou.

12.03.2018 Vražda jako sebevražda je uměním

Šestašedesátiletý Sergej Skripal a jeho třiatřicetiletá dcera Julia leží od neděle 4. března v nemocnici v Salisbury v kritickém stavu. Oba zasáhla neznámá látka. Podle nejnovějšího zjištění protiteroristického útvaru Scotland Yardu, který vyšetřování vede, to byl nervový plyn. Jeho typ však policejní mluvčí neupřesnil.

Výměna za chycené ruské vyzvědače


Skripal byl plukovníkem vojenské rozvědky GRU, dokud ho v roce 2004 nezatkla Federální služba bezpečnosti jako britského špiona. Obvinili ho, že v devadesátých letech předával tajné informace včetně jmen vyzvědačů pracujících na Západě výzvědné službě MI 6. Údajně za to měl vyinkasovat honorář ve výši 72 tisíc liber (přes 2 miliony korun). Soud ho za to poslal na třináct let do vězení. Neodseděl si ani polovinu trestu, v roce 2010 ho spolu s dalšími západními špiony (někdy vymyšlenými) vyměnili za deset ruských vyzvědačů, které chytila v USA tajná policie FBI.

07.03.2018 Nebeský palác nekontrolovatelně padá

Chlouba čínské kosmonautiky – Tchien-kung 1 (Nebeský palác) – padá nekontrolovatelně k Zemi. Startovala v lednu 2009. Je to poměrně malý kosmický příbytek – ve válci dlouhém něco přes 10 metrů a vážícím 8,5 tuny je obytný prostor 15 krychlových metrů. Sloužila k nacvičování spojení s dopravní lodí Šen-čou. V letech 2012 a 2013 ji navštívily dvě posádky kosmonautů. Na podzim 2016 Čína oznámila, že stanice splnila „svou historickou úlohu“, a proto mohla vypustit Tchien-kung 2.

03.03.2018 Osmdesátým sedmým byl Remek

Na podzim 1977 jsem pobýval v Moskvě, pořizoval rozhovory s vědci a kosmonauty pro Mladou frontu. Věděl jsem, že ve Hvězdném Městečku se připravují k letu do vesmíru dva naši letci.
Požádal jsem svého kamaráda Slávu Golovanova, kosmického reportéra deníku Komsomolskaja pravda, aby se pokusil dojednat moji návštěvu. Sláva zavolal generálu Šatalovovi, veliteli kosmonautů, který sám pobýval nahoře třikrát: „Voloďo, můžeš dát souhlas k návštěvě mého kolegy Pacnera u jejich kosmonautů ve výcviku. Znáš ho, dělal s tebou několikrát interview.“

16.02.2018 Inspirátor pro 21. století

Před deseti dny odstartovala nejsilnější současná raketa Falcon Heavy. Je to následovnice amerického Saturnu 5, který před půl stoletím vyvážel lidi na Měsíc, a sovětské Energije, kterou zahubily hospodářské potíže SSSR.

07.02.2018 Nepovinná četba: REAGAN – ŽIVOT

Několik týdnů jsem se po večerech prokousával knihou Reagan – Život od amerického historika H. W. Brandse. Prokousával proto, že má takřka 800 stran hutného povídání.

26.01.2018 USA pod dohledem NKVD/KGB a GRU

První vyzvědače začala sovětská tajná služba vysílat do světa krátce po založení bolševického státu na sklonku roku 1917. Do Československa přišli pod rouškou pracovníků Černého kříže, kteří měli zajistit odsun zajatých ruských vojáků domů, v červenci 1920. Moskva považovala za prvořadý úkol ovládnout Evropu a Asii. Proto vyslala prvního vyzvědače do USA v roce 1921 a uložila mu, aby prostřednictvím tamních Japonců a Číňanů sledoval jejich mateřské země.

25.01.2018 Kosmický rekordman číslo tři

Ruský kosmonaut Sergej Krikaljov patří mezi kosmické rekordmany. Jednou strávil ve vesmíru nepřetržitě 179 dnů. Při šesti výpravách nalétal celkem 803 dnů. Pobýval na ruské stanici Mir i na Mezinárodní kosmické stanici, létal na lodích Sojuz i na americkém raketoplánu Space Shuttle.
Jako rekordman je dnes třetí v pořadí, první je Gennadij Padalka s 878 dny a druhý Jurij Malenčenko s 827 dny. Třebaže je velmi zaneprázdněn, od mládí nachází čas na provozování akrobacie v letadle, drží několika rekordů.
Nedávno navštívilo republiku několik ruských kosmonautů a jedna americká astronautka, aby besedovali o vesmíru s dětmi a studenty. Byl mezi nimi i Sergej Krikaljov, dnes náměstek generálního ředitele Ruské kosmické agentury pro pilotované lety. Také se setkal s novináři, nejdůkladnější

nahoru | celkem: 575 | stránek: 58 | «<12345>»

ed2006-2012 © kuks