Karel Pacner
novinář, který píše i knihy, nyní na odpočinku
hlavní články
Už delší dobu přemýšlím o tom, že by měl vzniknout hraný film nebo TV seriál o generálu Františku Moravcovi, legendárním šéfovi našich vojenských špionů, který bojoval proti Hitlerovi. Požádal jsem o radu Mirku Spáčilovou a přiložil kapitoly o něm z rukopisu Čs. vyzvědači. Mirka to poslala režiséru Jiřímu Strachovi, který mimo jiné natočil vynikající dvoudílný film o parašutistech za války Silver A. Ve čtvrtek 12. září 2019 jsem se s ním sešel - má o tento námět zájem. Ovšem to je projekt na 5-8 let.
V neděli 4. srpna 2019 jsem dokončil rukopis knihy ČESKOSLOVENŠTÍ VYZVĚDAČI - má 1658 stran. Vyjde ve 3 svazcích v jedné krabici v říjnu 2020. Délkou to není nic výjimečného. Čtyři díly ČESKOSLOVENSKA VE ZVLÁŠTNÍCH SLUŽBÁCH obnášely dohromady 3568 stran a tři díly GÉNIŮ XX. STOLETÍ vyšly na 1140 stran. Člověk se nesmí bát rozmáchnout.
Pokřtěno! V úterý 2. července 2019 pokřtil prof. Petr Neužil, primář kardiologie Nemocnice na Homolce, za účasti astronoma dr. Jiřího Grygara nové vydání knihy ...A VELKÝ SKOK PRO LIDSTVO.
V úterý 11. června 2019 vydal Albatros Media přesnou kopii mé knihy z roku 1971 ...A VELKÝ SKOK PRO LIDSTVO. Je to reportáž o výpravě Apolla 11 na Měsíc, kde Neil Armstrong a Buzz Aldrin jako první lidé před padesáti léty přistáli. V červenci 1969 jsem byl jako reportér Mladé fronty na startu této výpravy na Kennedyho kosmodromu na Floridě a potom v řídicím středisku v Houstonu. Vypuštění Saturnu 5 s Apollem 11 byl největší životní zážitek. Jsem rád, že si mohou čtenáři největší vědecké dobrodružství 20. století v této knižní reportáži připomenout.
Když jsem psal o vědě na stránkách Mladé fronty/MF Dnes, občas jsem se pokusil předpovídat další vývoj. Původně mě k tomu přivedl Miloš Zeman, se kterým jsem zakládal na jeho podnět na první jarní den roku 1968 Futurologický klub. Ministerstvo vnitra stanovy klubu neschválilo, Miloše vyhodili z politických důvodů ze zaměstnání, ale oba jsme se prognózám věnovali dál. Miloš teoretizoval, hrál si na vědce, žádné představy budoucnosti nevytvářel. Třebaže byl vyloučen z KSČ a patřil mezi polodisidenty, k mému překvapení nejméně jednou mu dovolili jet na Západ na futurologický kongres – to se běžně nestávalo. Já jsem čas od času za pomoci vědců dával dohromady obrazy budoucího vývoje určitých oborů.
Od listopadu 1991 píšu dopisy přátelům a známým na Západě o situaci v republice. Nakonec se to ustálilo na čtvrtletních intervalech. Na žádost nakladatelství Albatros media jsem dopisy z prvních 25 let sestavil do knihy ČTVRTSTOLETÍ REPUBLIKY, kterou s chutí vyzdobil svými karikaturami Jiří Slíva. Kniha vyšla loni.
Letos jsem se musel vypořádat s pandemií koronaviru, který k nám přišel z komunistické Číny. V závěru jsem se zamyslel nad důsledky této krize, která změní svět.
Po těžké nemoci zemřel 30. ledna 2020 Luboš Dobrovský, novinář, překladatel, chartista a polistopadový politik.
S Lubošem Dobrovským jsem se seznámil v květnu 1968 na schodech čs. velvyslanectví v Moskvě. Luboš tam sloužil jako zpravodaj Čs. rozhlasu.
Hru AGENT TZV. SPOLEČENSKÝ, kterou dávají ve Švandově divadle v Praze, vám mohu vřele doporučit. Napsal ji Radek Schovánek, člověk, který má snad nejlíp pročtené spisy StB, spolu s dramaturgyní a režisérkou Martinou Kinskou.
Snad každou sobotu si nenechám ujít na ČT 24 pořad Hyde Park Civiizace. Jeho tváří se stal sympatický Daniel Stach, ze zákulisí to připravuje Gabriela Cihlářová. Za těch asi deset let nám připravili několik stovek rozhovorů s vědci včetně laureátů Nobelových cen, astronautů, lékařů, producentů, fotografů, cestovatelů a dalších výjimečných osobností.
Klimatologičtí alarmisté ovládli Evropskou unii. To mě štve. Je to nevědecké, neracionální. Kdo za to může? Nepochybně síly, které čekají, že jim "zelená revoluce" přinese obrovské zisky.
Přátelil jsem se s význačným českým geochemikem a klimatologem Georgem J. Kuklou, který tyto falešné alarmisty odsuzoval. Mnohokrát jsme o tom diskutovali. Bohužel k dnešnímu běsnění se Jirka nemůže vyjádřit, před lety zemřel. Naposled jsem s ním pořídil interview na toto téma 21. dubna 2007. Abych to všem připomněl, vytáhl jsem ho z archivu a znovu přetiskuji.
Práce na projektu Apollo si vyžádaly od jeho vyhlášení do prvního přistání Američanů na Měsíci osm let. Prezident Donald Trump nedávno požádal kosmickou agenturu NASA, aby vrátila astronauty na Měsíc v roce 2024, kdy, jak doufá, bude ještě bydlet v Bílém domě, tedy za sedm let.
Je tento termín uskutečnitelný? Vždyť už jsme tam byli, takže hlavní těžkosti známe. To je sice pravda, ale i tady se určitě znenadání vynoří nové problémy, s nimiž odborníci nepočítali, a budou je muset řešit. Když se podíváme na jiné velké kosmické projekty, vidíme, že žádný neodstartoval v původně plánovaném termínu. Projekt Artemis, jak se nazývá úsilí o návrat člověka na Měsíc, se tomu nejspíš také nevyhne.
Generace snily o tom, že se člověk vydá na procházku neznámým Měsícem. Byl jsem u toho, když se tento sen začal naplňovat.
Start do modrého nebe
Americká Florida, středa 16. července 1969 ráno. Slunce pálí, je přes třicet stupňů, atmosféra jako v prádelně. Modré nebe nad námi, modré moře před námi. Pláž se začíná naplňovat třemi a půl tisíci novináři z celého světa.
Nalevo od nás stojí tribuna prominentů, sedí tam i stařičký německý profesor Hermann Oberth, který ve dvacátých letech zakládal teorii kosmických letů, ale také – jaký paradox – delegace amerických chudých. Vzadu se tyčí montážní budova VAB, největší barák na světě.
Mám rozepsanou knihu ČEŠTÍ VYZVĚDAČI. Měla by vyjít příští rok. Během psaní jsem zjistil, že u řady lidí bych potřeboval doplnit některé podrobnosti. Jestliže někdo něco ví, prosím, napište základní informaci do rubriky Dopisy čtenářů, já se pak s vámi spojím.
nahoru | celkem: 592 | stránek: 60 |
«<12345>»